Český plán! Hrát proti Švédům v pěti, co nejdál od trestné lavice. To je alfa a omega, říká kapitán

Pozicí kanonýra týmu je sám překvapen. „Už by to na sebe mohl i vzít někdo jiný. Když to tam ale padá, tak proč bych nezkoušel střílet. Pokaždé šel veškerý kredit klukům, jak mi to na gólovou parketu připravili," líčí Zábranský.

„Nevím, jak si vysvětlit, že ty góly dávám. Asi je to moje šťastná hokejka, měnit ji určitě nebudu," usmívá se a snaží se obstát i jako kapitán. „Zejména ve čtvrtfinále to bude nutné ukočírovat. Každý si musíme uvědomit, o co hrajeme. Dát do toho emoce, přitom udržet čistou hlavu," míní.

Víc gólů než Zábranský dal na šampionátu jedině Švéd Fagemo, který skóroval už šestkrát. Od silvestrovské půlnoci ale klíčový český bek neřeší nic jiného, než jak se dobře připravit na Švédy. „Musíme hrát jednoduše, nic nevymýšlet, dodržovat systém a dostat se jim pod kůži," tvrdí Zábranský. V produktivitě obránců jsou před ním rovněž jenom Švédové Lundkivst a Söderström (oba 0+5).

Švédové sami označují Česko za nejschůdnějšího čtvrtfinálového protivníka. Syn šéfa brněnské Komety přesto věří, že domácí budou schopni na tomto šampionátu dosud neporažené mladíky Tre Kronor zaskočit. „Někde jsem četl, že jsme ročník, který dokáže na turnajích překvapit. Tak snad to zvládneme zase," říká Zábranský s narážkou na juniorské MS před dvěma lety, kdy osmnáctka pod jeho kapitánskou taktovkou ve čtvrtfinále vyřadila favorizovanou Kanadu.

Na předcházejícím Hlinkově memoriálu čeští mladíci nečekaně postoupili až do finále. „Taky na tomto šampionátu se může stát úplně všechno a role favorita je pro každého ošidná. Kdo by předpokládal, že by Němci porazili nás a my zase Rusy, kteří potom nadělili debakl 6:0 Kanadě. Zatím jsme hráli nejlepší hokej asi den před Silvestrem s Amerikou, teď je druhý lednový den čas výkon povýšit ještě o další level. Každý z nás k tomu takhle musí přistoupit," přemítá obránce.

Zatímco domácí v Ostravě ale vyhráli zatím jen jeden zápas, jejich čtvrtfinálový protivník úspěšně zvládli v třinecké skupině všechny čtyři herní zkoušky. „Teď se maže všechno, co bylo. Přichází pro obě mužstva existenční zápas. Jedno po něm půjde dál a druhé to tady zabalí," shrnuje fakta Zábranský.

Porážku v základní části na MS do 20 let nepoznali Švédové už třináct let. „Jsou i v tomto ročníku skvělí, mají ohromně šikovné hráče, ale já věřím, že nás všechny domácí prostředí strhne k výbornému výkonu. Když je hala na nohách, čerpáme z toho energii. Musíme tomu ale jít i naproti. Alfa omega všeho bude, abychom hráli v pěti," uvědomuje si.

Češi jsou se 103 minutami jasně nejtrestanějším týmem turnaje a Švédové mají čtyřicetiprocentní využití přesilovek. „Musíme se snažit zůstat od trestné lavice co nejdál a neudělat zbytečné fauly, které nás třeba stály zápas s Kanadou," burcuje Zábranský, podle nějž nesmí být večer problém ani to, že se vinou nezvykle velké marodky neustále mění složení útočných formací.

„Zranění k hokeji patří. Kdo za někoho v sestavě zaskočí, musí se toho chopit. Počet hráčů se zdravotními problémy je až extrémní. Ale třeba nás to stmelí ještě víc a porveme se o postup i pro kluky, kteří to odnesli," míní český kapitán působící už třetí sezonu v zámoří, aktuálně v klubu Moose Jaw. „Evropané to tam mají hodně těžké, ale důležité je to vydržet a nezbláznit se. Zocelilo mě to lidsky i hokejově. Navíc trenér, pod kterým u Warriors hraju, nastupoval v NHL ještě proti tátovi," přiznává Zábranský.

Zatím na každém zápase mistrovství mu z hlediště držely palce maminka i teta. Doufá, že se v klíčovém duelu šampionátu dočká i otcovské podpory. „Na Rusko tady táta bohužel být nemohl, protože se hrálo proti extralize. Stejně jako sobotní zápas s Němci a pondělní s USA. Na Kanadu už ale do Ostravy přijel a snad mu to vyjde i ve čtvrtek večer, i když Kometa hraje v pátek večer v Hradci," dumá lídr české dvacítky.

Sám snad ani nemohl jinak, než vykročit v otcových hokejových stopách. Je proto i zvyklý vyslechnout si i narážky na protekční děcko. „Taková už je česká povaha, občas se najde, kdo do toho rejpne, ale neřeším to. Renomé na ledě mi tátovo jméno nezajistí, i když hokej mě naučil on, stejně jako chápat, jak to prostředí funguje," usměje se český kapitán.

Ze zděděných genetických dispozic po rodičích mohou v současné dvacítce těžit i Plášek s Malíkem, nedávno to pak byli Zadina, Galvas či Reichel. „Můj táta umí chválit i kritizovat, občas se hokej řešil doma u jídla, ale většinou jsme se snažili netahat věci ze zimáku domů," říká.

Když byl Zábranský starší špičkovým bekem, válel za Vsetín a nastupoval za reprezentaci, tak potomek ještě nebyl na světě. „Těžko bych ty zápasy někdy dohledal, ale dodnes si vybavím, jak jsem doma brečel, když byl táta jednou nespravedlivě vyloučen. To už ale bylo na sklonku jeho kariéry v pardubickém dresu," vzpomíná.