Článek
Kolik sil jste ušetřil pro sobotní finále?
Snažil jsem se šetřit co nejvíc, ale chtěl jsem vyhrát. Belgičan, Bělorus i Kubánec museli docela jet, tak tam nějaké síly nechaly. O to by to mohlo být v sobotu jednodušší. Neříkám, že to bude jednoduché, ale tohle mi nahrává do karet.
Proč pro vás bylo důležité vaše semifinále vyhrát?
Hlavně, abych byl ve finále vedle Drysdalea a měli jsme k sobě blízko. A také, abych si ověřil, že na Chorvata mám.
Sice chvílemi hustě pršelo, ale vítr nebyl tak silný jako v minulých dnech.
Podmínky se zklidnily, super i oproti čtvrtku, kdy to myslím trochu znehodnotilo závody a ty souboje mohly být mnohem vyrovnanější.
Proto se i vaše semifinále odsunulo na pátek. Jak jste se s tím srovnával?
Nebylo to příjemný. Měl jsem takový splín, protože skoro všichni tady končili, já neměl za sebou ani semifinále. Ostatní veslaři nosili medaile, loděnice poloprázdná. Kluci z dvojky bez kormidelníka, s nimiž bydlím na pokoji, už slavili v Českém domě, já tam zůstal úplně sám. Ale ještě mě čeká jeden závod a pak půjdu taky třeba možná slavit.
Dá se před finále udělat ještě něco speciálního, co by vám pomohlo?
Jen se dobře najíst a vyspat. Pro mě je vždycky nejhorší to semifinále, kde se oddělí ten úspěch od neúspěchu. Teď už je to spíš o momentální fyzické a psychické pohodě. Čtyři roky trénuju na něco, co musím prodat v sedmi minutách, to je na tom nejtěžší. Jako to dokázal ve čtvrtek Lukáš Krpálek. To dělá ty šampióny.
