Článek
"Projekt Prahy není postaven na tom někoho předstihnout, někoho trumfnout. Je to od začátku prezentováno jako komorní hry v srdci Evropy, kde bude všude blízko, kde nebude nic megalomanského," uvedl Tejkal. Všechny stavby i všechny projekty budou mít využití v budoucnu, nebudou se stavět žádná betonová monstra, dodal. Jeden ze symbolů pekingských her, Národní olympijský stadión zvaný Ptačí hnízdo s kapacitou přes 90 000 diváků a cenou půl miliardy dolarů (8,25 miliardy korun), zatím zřejmě využití nemá.
Způsob, jakým zorganizovala olympiádu Čína a Peking, by podle premiéra Mirka Topolánka zatížil i podstatně větší město, než je Praha. Novinářům v pondělí řekl, že i Londýn bude mít za čtyři roky problémy, aby "podstatně skromnější hry" uspořádal. "Pro Prahu by to mohlo být velké sousto," uvedl předseda vlády.
MOV preferuje města s více než 5 milióny obyvatel
Míní, že Mezinárodní olympijský výbor preferuje při výběru pořadatelů města s více než pěti milióny obyvatel. Podle Topolánka si je vědom toho, že pro menší města je složité takovou událost uspořádat. "Každý stát má mít své sny a svoji vizi, nicméně to jsou důvody - a olympiáda v Číně mě v tom jenom utvrdila, které mě vedou k rezervovanému postoji k olympiádě v České republice, ani neříkám v Praze," řekl Topolánek.
Praha může podle Tejkala zaujmout jinými přednostmi. "Nikdo neví, jak bude v roce 2020 nebo 2024 vypadat globalizovaná Evropa, jejímž bude Praha středem," uvedl Tejkal. "Dá velmi reálně předpokládat, že bude jednotný měnový prostor, už jsou otevřené hranice. Troufnu si tvrdit, že nebude extrémně velký rozdíl mezi jednotlivými evropskými městy a třeba pro Prahu bude hlavní výhoda, že sem bude stejně daleko ze Stockholmu, z Říma jako z Varšavy, Kyjeva a Lisabonu," vysvětlil Tejkal.
Cílem je žít v moderní zemi
"Kandidatura není postavena na tom, že chceme za každou cenu získat do ČR hry, je to obráceně," řekl Tejkal. Snaha je, aby v roce 2020 byla Praha a Česká republika moderní prosperující zemí s fungující dopravou, infrastrukturou, vysokoškolskými kampusy a moderními sportovišti. "Olympijské hry nejsou ten hlavní cíl, cíl je žít v moderní zemi, kde nebude problém uspořádat třeba i olympijské hry," uvedl mluvčí.
Podle předsedy Českého olympijského výboru Milana Jiráska má Praha reálnou šanci ucházet se o kandidaturu pouze v případě, že Mezinárodní olympijský výbor změní strategii a bude se snažit, aby hry byly skromnější a štíhlejší než nyní v Pekingu či o čtyři roky dříve v Aténách. Také podle Holgera Preusse, profesora sportovní ekonomiky na německé Univerzitě Johanna Gutenberga v Mohuči, vytvořil Peking precedens, jemuž se další města nebudou moci vyrovnat.
Podle Tejkala ukázala čínská olympiáda dva extrémy. Na jedné straně monstrózní sportovní stadión, na straně druhé úplně obyčejná sportoviště. "Třeba první zápas Tomáše Berdycha se hrál na tenisovém kurtu, kterých je v České republice několik desítek," upozornil.
Celkové náklady na Peking činily 693 miliardy
Celkovou výši nákladů pekingské olympiády 290 miliard jüanů (693 miliardy korun) vypočítalo vládní Pekingské olympijské výzkumné středisko. Olympijská zařízení plus náklady na provoz přišly zhruba na 31,8 miliardy jüanů a dalších asi 71,3 miliardy jüanů stála snaha zlepšit životní prostředí. Valná většina - asi 180 miliard jüanů - byla vynaložena na rozvoj infrastruktury včetně silnic a dálnic.
Podle poslední ekonomické studie firmy PricewaterhouseCoopers se v Praze počítá s přímými náklady 88 miliard korun, celkem 47 miliard organizátoři očekávají z veřejných zdrojů a z toho 25 miliard ze státního rozpočtu. Dalších zhruba 500 miliard korun by bylo nutné vynaložit na infrastrukturu, to jsou však podle zastánců olympijské kandidatury nutné náklady bez ohledu na hry.
