Článek
Těší vás vyrovnaný průběh finále nebo převažuje zklamání, že jste nedosáhly na zlatou medaili?
Hradecká: Měly jsme více šancí než ve finále Wimbledonu, ale vlastně jde jenom o zdání, protože skutečnou příležitost k vítězství jsme nedostaly. Je to spíše zdání lidí v hledišti a u televize. Když vezmu svůj pohled z kurtu, reálně mnoho šancí nebylo.
Hlaváčková: Jsem smutná z porážky. A z toho, že vůbec jsou Venus a Serena v pavouku. Evidentně je totiž neumíme porazit (směje se)... Ale nejsme jediné. Fakt je nešlo porazit.
Znáte dvojici, která by dokázala sestry Williamsovy porazit?
Hradecká: Ne! Mezi ženami takový pár neexistuje.
Hlaváčková: Lucka ukázala, že na ně lze hrát, pokud jim vracíte míčky dvoustovkou zpátky přes síť. Ale já neumím dát takovou ránu. Pokud jsme se po brutálních výměnách skutečně dostaly k brejku, tak nás utřely servisem na lajnu. Fakt netuším, jak je porazit.
Během prvního setu jste Andreo položila raketu a nohou šlapala na její hlavu. Co přesně se stalo?
Hlaváčková: Protože jak pršelo, tak byla zavřená střecha a na kurtu bylo chladno, zima. Míče moc nelétaly. Uvědomila jsem si to po pár chybách, protože nejprve jsem myslela, že je vina jen na mojí straně. Ale pak jsem si raketu vyměnila za měkčí a hned to šlo.
Dokázaly jste si i přes prohru a vědomí, že vítězství je prakticky nemožné, finále olympijského turnaje užít?
Hradecká: Určitě. Chvilkama jsme se zasmály. Taky, co máte dělat. když stojíte na return a míče létají zprava, zleva a nic s nimi nezmůžete. Člověk se nemůže moc rozčilovat. Spíše myslet na množství lidí kolem a užívat si atmosféru.
Když jste na kurt nastupovaly a viděly zaplněné tribuny, nepadla na vás nervozita?
Hradecká: Neměla jsem obavy, nebála jsem se. Ale je pravda, že ztráta podání hned v prvním gamu mohla být důsledkem prvního letošního zápasu na centrálním kurtu. Než jsem se rozkoukala, byl servis pryč (směje se)...
Hlaváčková: Nezalekla jsem se, ale necítila se úplně dobře rozehraná. Hlavně v počátku utkání, kdy jsem zkazila několik úderů.
Byly jste překvapené, že se na vaši stranu v průběhu utkání přidala i britská část publika, která už byla v hledišti v očekávání finálového vystoupení svého miláčka Andyho Murrayho?
Hlaváčková: Myslím, že domácí příznivci si nás během turnaje celkem oblíbili a fandili průběžně. Je samozřejmě fajn slyšet, že stadión je na vaší straně.
Už jste vyhrály ve čtyřhře French Open, letos jste byly ve finále Wimbledonu. Kam patří stříbro z olympijských her ve sbírce vašich úspěchů?
Hlaváčková: Je výše než vyhraná Paříž v minulém roce. Medaili z olympiády má člověk možná jednou za život. Jsme strašně rády, že se to podařilo.
Hradecká: Třeba budeme hrát jednou na olympijských hrách a Serena s Venus už nebudou hrát, tudíž získáme zlato (směje se)... I já řadím stříbro z Londýna o trošku výš než finále French Open.
