Článek
"Solidarita Roberta Randýska a jeho posádky navázala na ty nejlepší tradice dakarského závodění," děkoval Lopraisův tým na svých internetových stránkách, že vůbec může pokračovat v závodě, byť s mankem téměř tří a půl hodiny. A to se před smolným okamžikem Loprais pohyboval po průjezdu druhým kontrolním bodem na medailové pozici.
Lopraisovi se stal osudným přejezd jednoho z kritických míst druhé etapy na 200. z 237 měřených kilometrů, kde kvůli zácpě způsobené uvízlými soupeři musel zastavit. Při pokusu o akceleraci se ale projevila závada, kterou tým popsal jako "destrukci přítlačného kotouče a lamely spojky". "Ozvala se zlověstná rána a auto se po několika stech metrech definitivně zastavilo," uvedli Loprais a spol. s tím, že taková závada se na jejich dakarských speciálech snad ještě nikdy neobjevila.
Očistec zažil i Tomeček
"Věřil jsem ale, že to nějak zvládneme, že se najde někdo, kdo nám pomůže. Nikdy se nevzdávám. Situace byla samozřejmě vážná, ale řešili jsme to v mezích možností v relativní pohodě," uvedl Loprais, který spolu s kolegy začal s opravou nepojízdného vozu hodinu po půlnoci místního času.
Ve stejném místě jako Loprais měl problémy i Tomáš Tomeček, který se ucpanou trať snažil objet. Při sjíždění zpět do úvozu se ale vůz převrátil na pravý bok. Nezraněnou posádku vyprostil brazilský týmový kolega André de Azevedo v druhé týmové tatře, Tomeček ale ztratil přes hodinu na nejlepší.
"Dalších asi 40 km bylo doslova očistcem. Jemný písek, zapadnutá auta, motorky. Když už se trať zlepšila a dalo se jet rychle, tatra dojížděla a doslova 'žrala' prach před ní jedoucích aut a motorek. Cíl byl vysvobozením," uvedl na svém webu tým Letka Racing, který po příjezdu do bivaku ihned začal s opravou nabouraných dveří, výměnou bočního skla a rovnáním boku kabiny, tak aby šly dveře otevřít.
