Článek
„Bojovali jsme o etapové pódium, v poslední třetině etapy, paradoxně v tom nejnevhodnějším místě, mě ale začalo zlobit řazení. Šly zařadit jen dva z pěti rychlostních stupňů a to jen v nízké řadě, tudíž systém zvaný želva...," mrzelo Lopraise, který nakonec jako nejlepší z Čechů obsadil v etapě šestou příčku se ztrátou čtyři minuty na vítězného Rusa Karginova s kamazem.
Loprais závěr etapy protrpěl obavami, aby s omezenými technickými možnostmi nezapadl. „Bylo to utrpení, protože místy nebyla rychlost optimální. V některých dunových trychtýřích nebyla rychlost dostatečná a museli jsme skočit některá místa vzduchem, abychom udrželi nájezdovou rychlost do další duny. Měl jsem strach i o spojku, která logicky absorbovala větší zatížení. Navíc nešla ani zpátečka, což právě v dunách může být fatální. Snažil jsem se neudělat chybu. Dostávat tatru ven by asistenčním kamionům trvalo dva dny. Ztráta čtyř minut je pro nás malé vítězství," oddechl si jezdec z Frenštátu pod Radhoštěm v bivaku.
Vildman dojížděl ve vleku
Optimální výkon neměl ani motor Martina Kolomého, který dojel osmý se ztrátou deseti minut a v průběžném pořadí klesl ze třetí pozice na čtvrtou. „Jakkoli jsme hlásili, že Martin vyřešil problémy s motorem z předchozích etap, ve čtvrtek opět nemohl jet úplně naplno, ale ‚inženýrskej' od Buggyry pomohl, tak snad bude ve zbytku Dakaru vše v pořádku," poznamenal v bivaku vedoucí zastřešujícího Bonver Dakar Projectu Tomáš Vrátný.
Sám Vrátný se nevyvaroval chyb a v závěru etapy obrátil svou tatru na bok. „Ráno jsem říkal Markovi Spáčilovi, že to bude divný den. A taky že byl. Startoval jsem zezadu a prvních padesát kilometrů jsem nemohl předjíždět. Vztekal jsem se, a proto začal dělat chyby. Vyvrcholilo to tím, že jsem si s tatřičkou ustlal na boku. Na poslední duně etapy...," štvalo Vrátného.
Kamión dostal Vrátný zpět na kola a ve finále ještě stihl pomoci Vlastimilu Vildmanovi, kterého zradil jeho liaz. „Deset kilásků před cílem liazka řekla dost. Takže jsem Vlastu zapřáhl a tradá k cíli," doplnil Vrátný.
Spokojenost po dvanácté etapě naopak panuje mezi jezdci s ruskými kamazy, kteří již okupují kompletní stupně vítězů. Čtvrtého Kolomého dělí od bronzového stupínku dvě a půl minuty. Měřený úsek páteční předposlední etapy měří 441 kilometrů a opět prověří pouštní schopnosti pilotů.
