Článek
„Snažil jsem se oprostit od faktu, že jde o naši první olympiádu, a navíc jsem byl první český jezdec po tak dlouhé době v olympijském programu. Výhodou bylo, že nadšení a euforie z postupu díky ročnímu odkladu vyprchala. Je tak poloviční. A při všech těch restrikcích si tady připadáme jako na normálních mezinárodních závodech. Jen je okolí pokryté plachtami s pěti kruhy," říkal Příhoda, když za sebou měli s jedenáctiletým valachem drezuru na ploše stadionu mezi obřími strmými tribunami zejícími prázdnotou.
„Nikdy jsem v tak velké aréně nezávodil. Atmosféra na člověka trošku dolehne, cítil jsem se takový osamocený," popisoval Příhoda. „Ale pro drezuru je to možná dobře, že je klid a koně se mohou soustředit. Lépe se navážou na jezdce. Zejména v případě olympijských nováčků je to důležité," usmíval se Příhoda.
Miloslav Příhoda
Právě sepětí s koněm je rozhodujícím faktorem na cestě k úspěchu. „Mám Ferreoluse od jeho čtyř let. Snažíme se zlepšovat moje i jeho schopnosti. Jsme sehraní, což byl klíč k postupu na olympiádu," vyprávěl Příhoda.
Český jezdec Miloslav Příhoda jede s valachem Ferreolusem drezuru.
„Důvěra v jezdce ze strany koně musí být v případě všestrannosti stávající se ze třech různých disciplín dvojnásobná proti skokovému ježdění. Vždyť koně uvidí krosovou trať prvně až přímo při závodě. Skoky jsou zde obrovské, přitom ale koně neví, kam skáčou. Proto musí být důvěra stoprocentní," vysvětloval Příhoda, který svému čtyřnohému parťákovi říká Ferdo. „Protože Ferreolus je moc tvrdé," přiznal s úsměvem a současně i dávkou hrdosti, jak se čeští zástupci jezdectví popasovali s náročnými podmínkami.
„Počasí nás notně překvapilo. Ve dnech předcházejících soutěži bylo vedro, ale vlhkost nebyla tak hrozná. Na závod ovšem notně narostla," kroutil hlavou Příhoda, zatímco za jeho zády se na obloze honily černé mraky, z nichž létaly blesky a bylo slyšet hřmění.
„Potil jsem se já i Ferda. Vlhko je pro koně nepříjemné, protože se zrychlí jejich frekvence dýchání a trošku odchází koncentrace. Je třeba reagovat a být spojený s koněm. Komunikovat s ním verbálně i neverbálně. Vnímat, jak se cítí. Jestli je třeba ho uklidnit," vysvětloval Příhoda.
Český jezdec Miloslav Příhoda vede koně Ferreoluse v olympijské soutěži ve všestrannosti
„Je to jako při tancování. Když je jeden v páru nervózní, přenáší to na druhého. Nesmí tam být disharmonie, která se hned projeví na výkonu. I proto jsem si žádnou nervozitu nepřipustil. Navíc i koním se blbě dýchá. Je potřeba hlídat pitný režim. Jenže koním nemůžete poručit, že právě teď mají pít," krčil rameny Příhoda, jehož kůň si stejně jako další užívá výsad klimatizovaných stájí.
„Byla obrovská výhoda, že koně mohly do Tokia s relativně velkým předstihem. Po týdnu ve zdejším klimatu se cítí více jako doma. Jsou klidnější, což jim dodává energii. A ta bude potřeba. Při krosu jsou totiž skoky veliké a mohutné od začátku do konce, tudíž požadavky na fyzickou připravenou koní i jezdců budou obrovské," říkal Příhoda, jehož čeká pokračování soutěže v neděli.
