Článek
Vloni mu k bronzu chybělo pět centimetrů, letos čtvrt metru, ale zklamání bylo stejné. Staněk, který stál na stupních vloni i letos v hale, jel do Německa s medailovými ambicemi, posílen výkonem 21,52 m z mistrovství republiky, kterým by bral v Berlíně bronz.
Výpadek se podepsal
Jenže v nejkvalitnějším finále historie ME, kdy šest koulařů překonalo 21 metrů, si zapsal 21,16 m, lepší byla dvojice Poláků Michal Haratyk a Konrad Bukowiecki i domácí miláček David Storl.
„Brambora, no,“ povzdychl si Staněk. „Samozřejmě jsem zklamaný, fyzicky jsem připravený byl, ale technicky jsem nebyl vyházený, jak jsem dlouho nemohl trénovat kouli,“ připomněl problémy s tříslem, které ho provázely od jarního soustředění v Jihoafrické republice.
Staněk se protrápil kvalifikací na náměstí Breitscheidplatz, ve finále na Olympijském stadiónu už se cítil výrazně lépe. „Jako pták vypuštěný do přírody, konečně jsme měli místo,“ pousmál se. Svěřenec Jana Tylčeho předvedl nejdelší vrh ve druhé sérii, pak už se zlepšit nedokázal.
Motivace má dost
„Jsem naštvaný i proto, že jsem věděl, že můžu hodit daleko, ale chyběly tam ty důležité technické prvky,“ uznal Staněk, jemuž z tribuny radila i halová světová rekordmanka Helena Fibingerová.
„V posledním pokusu jsem málem zkolaboval, jak se mi zatočila hlava, když jsem vycházel z kruhu. Asi na mě padla tíha okamžiku,“ přemítal.
O to větší motivaci má atlet pražské Dukly pro zbytek sezóny. „Konečně můžu naplno trénovat, mám před sebou ještě důležité závody včetně finále Diamantové ligy a dva mítinky v Německu, které mě baví a mám co vracet,“ věděl. „A věřím, že když se všechno sejde, můžu zlepšit i český rekord,“ věří v posunutí vlastní venkovní mety 22,01 m.
