Hlavní obsah

Česká radost! Vícebojařský talent děkoval Šebrlemu a dal za pravdu Dvořákovi

Berlín

Není ji zatím mnoho, ale občas radost propukne i v české atletické výpravě. V Berlíně se o ni postaral Jan Doležal. Bývalý juniorský mistr Evropy ve 21 letech absolvoval první desetiboj na velké seniorské akci a hned z toho bylo velmi pěkné osmé místo a osobní rekord 8067 bodů. Osmitisícovou metu překonal po letošním mistrovství republiky podruhé v kariéře.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Desetibojař Jan Doležal při oštěpu během mistrovství Evropy v Berlíně.

Článek

Povedený debut na velké letní akci, co říkáte?

Z tohohle šampionátu budu odjíždět nadmíru spokojený. Přijížděl jsem papírově asi jako sedmý od konce a nakonec jsem z 28 lidí osmý. Mám velkou radost, i když jsem zase dělal chyby. Ještě se musím naučit závodit a v každé disciplíně vydolovat to, co se mi povedlo jen v pár.

Sledoval jste, jak vám body postupně přibývají a vy stoupáte pořadím?

Začal jsem to řešit po tyči, kdy jsem viděl, že se posouvám nahoru. Před oštěpem jsem věděl, že pro osm tisíc potřebuju hodit 61 metrů a běžet patnáctistovku za 4:38. Byl tam se mnou Roman Šebrle, kterému chci strašně moc poděkovat. Psychicky mě jako můj idol nakopnul, hodil jsem si osobák.

Co jste s olympijským vítězem rozebírali?

Techniku, dával mi nějaké rady. Ale mně šlo spíš o to, že tam byl. A když mně jako klukovi, ještě žádnému velkému desetibojaři, radí bývalý světový rekordman, můj největší idol? To vás posune. I kdybyste nechtěli, musíte hodit osobák.

Věděl jste předem, že Šebrle za vámi k sektoru dorazí?

Dozvěděl jsem se to až v průběhu dne. S trenérem jsme mu zkusili zavolat, jestli by neměl chvilku, a on si ji udělal. Za to jsem mu strašně vděčný.

Jak jste snášel na ploše dva dny úmorných veder? Deset závodníků nedokončilo…

To bylo otřesné, jsem úplně vyřízený. Na patnáctistovce jsem chtěl lepší čas, ale když jsem se rozeběhl, po 300 metrech už jsem věděl, že jsem tuhej jak broky.… Ale můj třetí desetiboj sezóny, osobák, top ten, co víc si můžu přát?

Odměnou vám bylo i čestné kolečko s ostatními vícebojaři, zaplněný stadión aplaudoval zlatému Abelemu…

To bylo neskutečné. Při tom kolečku nám lidi energii, kterou jsme nechávali na stadiónu, vraceli zpátky. Bylo silné, jak Arthur vyhrál doma, nezažil jsem, že by si to lidi takhle užívali. Bylo to nejlepších pět minut z tohohle desetiboje.

Láká vás ještě jeden desetiboj? V Talence byste v součtu s Berlínem a Götzisem mohl usilovat o slušný výsledek i ve vícebojařské challenge.

Trenér mě láká, nechci nic zavrhovat. Teď je to možná spontánní reakce po doběhu, ale já jsem úplně hotový. Potřeboval bych chvíli nechat tělo být. Vím, že když jedu až moc, tak mě můžou začít bolet achilovky a já se nechci zase trápit se zdravím. Ale kdybych udělal 8000 bodů ještě v Talence, můžu být hodně vysoko, a to by bylo završení téhle sezóny na jedničku třikrát podtrženou.

Vy jste si v předchozích dvou letech také užil se zdravím své. Cítíte zadostiučinění?

Je to zadostiučinění jako prase, nenacházím lepší slovo… Člověk kolikrát nevidí, co jako sportovci necháváme na stadionu, pak to chceme prodat na velkých akcích, někdy se to nepovede a lidi to hodnotí, že jsme vybouchli. Ale já myslím, že pro úspěch děláme všechno. Dokonce jsem se snažil i zhubnout, i když miluju jídlo. To byla snad nejhorší věc na světě. (úsměv) Ale teď to za to stojí.

Reprezentační kouč Tomáš Dvořák se v textu na webu Bez frází vyjádřil o vaší generaci vícebojařů s Adamem Sebastianem Helceletem a Jiřím Sýkorou, že máte potenciál na velké body, ale nemáte na to koule. Chcete mu dokázat, že se mýlí?

Já myslím, že to v sobě mám, ale má pravdu, že ještě nemám koule dělat některé věci na sto procent, jako se povedlo pár tady. Ale snad vidí, že jsem se snažil, udělal jsem maximum a mám teď svědomí čisté.

Reklama