Článek
Jak hodnotíte tuto inovaci?
Strašný! To nemá nic společného s atletikou. Většina kluků se začala rozehřívat u třetího pokusu, krátit soutěž nemá smysl. Já už se třetím pokusem taky začínal chytat, že bych mohl hodit daleko. Bohužel nejsme stroje, abychom naplánovali, že první pokus dáme nejdál. To prostě nejde. A taky mi to přišlo úplně chaotické, hrozně rychlé.
V čem?
Pořadatelé pouštěli hned čas, ani na nás nekývli. Pořád jsem to musel kontrolovat, protože jsem čekal na kouli. Egypťan Hamza si ji vzal, než ji očistili, běžely stopky. Přišel jsem tam, dal kouli ke krku a zbývaly čtyři vteřiny. Co pak mám dělat? Rituál, která mám na začátku pokusu, jsem nestíhal. Musel jsem spěchat a nesoustředil se na to, co mám dělat.
Ostatní koulaři se s vámi shodli, že tento formát není ku prospěchu?
Když jsme byli předtím na závodech v Záhřebu, měli jsme tam společnou večeři. Tím, že je Kontinentální pohár u nás, každý se mě ptal, co to jako je? Možná se to mohlo trošku divákům líbit, ale podle mého by výkony byly úplně jiné, kdyby soutěž byla klasická na šest pokusů. Bohužel, s tím nic nezmůžeme, jsme jenom loutky.
Nakonec vás vyřadil posledním pokusem Polák Haratyk. Asi moc neposílí týmovou sounáležitost, když závodíte proti sobě.
To není o týmu. Sice se říká, že je, ale není. Abyste měli další pokus, musíte kolegu z týmu porazit. Snad jsme Evropě nějakými body přispěli, ale tady závodím hrozně rád a štve mě, že jsem nehodil daleko, protože na to bylo. Musím se podívat, kam šel třetí pokus, ale o kousek jsem ho neustál.
Američan Crouser mohl být ještě naštvanější, skončil po třech pokusech s výkonem 21,63. Brazilec Romani byl ještě lepší.
To se dalo čekat už před soutěží. Právě v tom je to špatný. Crouser nebo Romani předvede třeba 22 metrů a nemusí postoupit. To si myslím, že není fér, ta soutěž mohla být někde úplně jinde.
Jako jediný jste nezávodil v týmovém dresu svého kontinentu, proč?
Protože když jsem sem přijel, nikdo o mě nevěděl. Čekal jsem na nádraží, naštěstí zrovna kolem projíždělo nějaké auto Kontinentálního poháru, kdyby neprojíždělo, tak tam jsem… A přišel jsem na fasování, dostal jedno bílé tričko s límečkem a nějaké černé triko, co měl Haratyk, které ale nesnáším, jak má uříznuté rukávy, to mě řeže do rukou. Tak jsem říkal, že budu házet ve svém, na které jsem zvyklý, a že mi to (logo výrobce) zalepí.
Překvapilo vás, že pro vás neměli dres?
Mě šokovala už ta doprava. Závodíme tu čtyři Češi, to by se nestalo na republikových družstvech… Aby se mě Češi ptali, co tady dělám, a jestli jdu závodit. Ti byli úplně v šoku, omlouvali se mi, i když nevím, kdo za to mohl. Přijeli jsme z nádraží a tam sedělo s nohama nahoře asi deset lidí a na parkovišti patnáct aut. Tohle byl solidní nepořádek a s těmi dresy taky. Vyplňovali jsme formulář měsíc dopředu, abychom napsali velikosti a kdy přijedeme. Pochopil bych, kdyby měli XXL a nebylo mi, neřeknu ani popel. Ale že si objednám XXL, přijdu tam a ono není vůbec nic… Kdybych si nepřivezl svoje věci, hážu nahatej, tohle se nepovedlo.
Takže jste si oddechl, že jste si vzal vlastní triko na závod?
Na většině závodů je používám, tak jsem si je radši vzal. A já nedostal ani žádný nominační dopis, jen schválenou nominaci v Berlíně, pokyny mi tlumočil Kuba Vadlejch, jemuž přišly, mně nic. Nevěděl jsem, co dostanu, jel jsem na blind, vzal si triko pro jistotu, kdyby pro mě nějaká velikost nebyla, nakonec nebyla žádná… Ale i pro ostatní, diskaři si taky stěžovali, Gudžius je tam málem zašlapal do země, ale co může udělat.
Budete v Ostravě sledovat i nedělní druhý den poháru?
Jedu hned domů.
Takže kdyby tým Evropy vyhrál, část trofeje určenou pro vítěze, by vám museli poslat?
Vzhledem k tomu, že jsem nedostal ani pozvánku, nedivil bych se, kdyby mi nic nepřišlo. (úsměv) Budu fandit Evropě, šance obhájit vítězství je veliká. Ale opravdu se těším domů, protože jsem naštvaný z toho formátu. Těšil jsem se, že si zazávodím před publikem, které je fakt skvělé a fandí, je tu dobrý kruh, vše nasvědčovalo, že bych se mohl trefit… Tak aspoň těch 21 metrů.
