Hlavní obsah

Bizarní závod. Sanitka neustále na trati, tribuna pro šejky i česká hrdinka

Michal Osoba (Dauhá)Sport.cz

Byl to závod, jaký světová atletika dosud neviděla. A zase hodně dlouho neuvidí. Ženský maraton jako první medailová disciplína světového šampionátu v katarském Dauhá přinesl hned několik bizarních scén a českou radost na závěr.

Foto: Ivana Roháčková

Marcela Jolgová na jedné z občerstvovacích stanic.

Článek

Na věhlasné promenádě Corniche v blízkosti zátoky vyrostla maratonská cílová brána a u ní tribuna, naproti čtyři obrazovky na necelých dvou stech metrech. Tyto kulisy však nebyly určeny fanouškům, ale arabským šejkům v čele se současným emírem. Ti nejprve sledovali slavnostní zahájení šampionátu s okázalým ohňostrojem, po němž byl už tak těžký vzduch ještě hůře dýchatelný.

Poté katarský emír Tamím ibn Hamad Al Sání vzal do ruky startovací pistoli a vyslal na trať 68 maratonkyň včetně jediné Češky Marcely Joglové. Start původně plánovaný na 23:59 se mírně opozdil, a tak se běžkyně na šest sedmikilometrových okruhů vydaly už v sobotu.

Foto: Martin Meissner, ČTK/AP

Jedna z vytrvalkyň je odvážena na vozíku.

Důvodem nočního závodu je klima v Kataru, ale půlnoční start podmínky zlidštil jen lehce. Při startu teploměr ukazoval teplotu 32,7 stupně a vlhkost 73,3 %. Šejkové svá místa pomalu opouštěli, kolem trati postávaly skupinky zejména afrických fanoušků, ale jinak závod připomínal spíše noční natáčení nějakého filmu, než boj o světové medaile.

Předpoklady, že zdaleka ne všechny maratonkyně závod v nelidských podmínkách dokončí, se začaly brzy potvrzovat. „Hned při prvním okruhu jedna upadla, docela mě mrzelo, že se ani nějak neměli k tomu, aby jí rychle běželi pomoct. Až jsem si říkala, že bych asi ani nechtěla zkolabovat,“ pousmála se Joglová.

Foto: Ivana Roháčková

Marcela Jolgová na trati maratonu v Dauhá.

Okruhy byly obehnány občerstvovacími stanicemi, kterých závodnice hojně využívaly. Obří houby, led pod čepice i ručníky. „Zchladila jsem se vždycky studenou vodou, tu už jsem na sebe konci lila, a pak jsem se utřela úplně do sucha a byla vyvětraná,“ popisovala svůj recept Joglová.

Češka, která ve 32 letech debutovala na vrcholné akci, působila dojmem, že má stále dost sil, zatímco její soupeřky vadly a odpadávaly. Stále častěji tak na trať vyjížděly minisanitky, tedy zdravotnická vozítka opatřená majáčky, která svážela vyčerpané maratonkyně do velkého lékařského stanu připomínajícího spíše polní nemocnici.

Ze 68 závodnic na startu jich nedoběhlo plných 28, drsné podmínky semlely i zástupkyně takové vytrvalecké velmoci jako je Etiopie – nedokončila ani jedna ze tří reprezentantek. Totálně vyčerpaná jela za dalším ošetřením i letošní vítězka Pražského maratonu Lonah Salpeterová reprezentující Izrael.

Foto: Dylan Martinez, Reuters

Triumf v nočním maratonu slavila Ruth Chepngetichová z Keni.

Joglová se dál držela svého tempa a posouvala se celkovým pořadím. „Mně bylo líto holek, co odvezli, radši bych je porazila přímo na trati. Snad budou v pohodě,“ vyprávěla Joglová za cílem.

I když na startu měla amatérka, která se živí jako fitness trenérka, pátý nejhorší osobní rekord ze všech, do cíle doběhla na dvacátém místě! A tak se jí za heroické počínaní klaněl i šéftrenér českých atletů Jan Netscher. Však Joglová byla šestá nejlepší z Evropanek!

„Jsem šťastná, že jsem to doběhla, to byl můj cíl. V těchto podmínkách jsem nevěřila, že bych si zaběhla osobák, ale chtěla jsem se co nejvýš posunout, což se povedlo,“ mohla se pochválit rodačka z Klatov. Časům podmínky pochopitelně nepřály, výkon zlaté Keňanky Ruth Chepngetichové 2:32:43 je nejpomalejším vítězným časem v historii MS.

„Pro mě byly poslední tři kilometry asi nejdelší v životě, už mě chytaly křeče, ale hodně by mě mrzelo, kdybych to vzdala v posledním kole. Tak jsem ráda, že jsem to dotáhla,“ přiznala Joglová a šla se potěšit se svým fanclubem čítající přítele, rodinu i známé. „A také se těším, až se naložím do vany a dám si dobrou snídani,“ plánovala po doběhu. V Kataru v tu dobu bylo před půl čtvrtou v noci…

Reklama