Článek
Takový byl plán, že přesně na Nový rok začnete atletickou kariéru tak trochu nanovo?
Úplná náhoda to není, s novým trenérem už trénuju přes měsíc a se skupinou máme velké soustředění v Canbeře, které začíná 4. ledna. Cesta zabere dva dny, takže varianty byly letět přes silvestrovskou půlnoc nebo prvního ráno.
Kdo tedy je vaším novým trenérem?
Brent Vallance, australský kouč, který trénuje i další evropské atlety.
Jak jste se dali dohromady? Přes bývalou chodkyni Zuzanu O´Hanlonovou, za svobodna Schindlerovou, která v Austrálii žije?
Přes Zuzku jsme se spojili, ale on sledoval můj vývoj už déle. Trénuje i Litevku Brigitu Virbalyteovou, s níž se přátelím, a ta mi ho také doporučila.
Jak tedy vypadá vaše nová tréninková skupina?
Kromě Brigity tam je Švéd Perseus Karlström, který byl teď bronzový v Dauhá, dvě Australanky, které startovaly na univerziádě, a dva kluci, kteří chodí padesátku.
Celou kariérou vás koučoval Ivo Piták, pod jehož vedením jste získala juniorský světový titul i evropské medaile mezi dospělými. Jak těžké bylo odhodlat se ke změně?
Určitě to nebylo lehké. Po mistrovství světa v Dauhá jsem to potřebovala nějaký čas rozdýchat, teprve pak jsme ukončili spolupráci. Ale já cítila, že změna musí přijít, příští rok je olympiáda, kam bych ráda nejen jela, ale i tam uspěla. Chtěla bych se vrátit tam, kde jsem byla v předchozích letech.
Změna je to ale dost zásadní, není to risk necelý rok před olympiádou?
Určitě je. Ale kdybych to nezkusila, pak bych litovala. Dospěla jsem k tomu, že mi změna může pomoct. Ten trénink není zásadně odlišný, ale změny tam jsou.
V čem třeba?
Například jsem na soustředění neměla kolo, trénink je víc založený vyloženě na chůzi, šla jsem klidně dvě dvacítky během týdne, v tom je trénink intenzivnější. Ale zase mívám víc dnů volna.
Nebude vám kolo chybět? Vždy jste si libovala v pestré přípravě s během i cyklistikou.
Uvidíme, možná jo, třeba začnu zase na jaře víc jezdit. Teď o tom nepřemýšlím, spíš se těším na tu velkou skupinu, že mě to bude zase víc bavit než jen trénovat sama.
Jak bude vypadat vaše spolupráce s australským koučem, když nebudete v Austrálii?
Na jaře se přesouvá část skupiny do Evropy, kde bude mít základnu ve Svatém Mořici. A teď na soustředění v Jihoafrické republice jsme komunikovali na dálku přes WhatsApp.
Jak náročná bude příprava finančně?
Je to samozřejmě nákladné, naštěstí mi vyšlo středisko i svaz vstříc, za což jim moc děkuju. Povedlo se pokrýt soustředění v Africe i v Austrálii, kde mi pomůže, že budu součástí jednoho výzkumu v rámci Australského institutu sportu. Ale počítám, že budu muset šetřit, případně hledat jiné zdroje.
Nebude se vám stýskat po blízkých, zejména po přítelovi Patriku Šormovi?
Před odletem jsem z toho moc nespala… Ale Patrik letí na soustředění do Afriky, neviděli bychom se ani tak. A trenér i skupina jsou moc milí, sedím si s nimi, takže na ně jsem se těšila. Věřím, že na stesk nebude čas.
Může vám pomoct trénink v australském teple i při tokijské olympiádě? V Dauhá jste se s vysokými teplotami úplně nesrovnala.
Teď jsou v Austrálii velká vedra, tolik je nemusím, ale je pravda, že jsem se o tom bavila s profesorem Vítkem, že Australani mají aklimatizaci na teplo snad nejvíc zvládnutou. I trenér mi sliboval, že mě naučí, jak to funguje, takže to může pomoct.
Už jste se smířila s tím, že si olympijské atmosféry tolik neužijete, když chodci a maratonci budou právě kvůli vedru závodit v Sapporu?
Smířila, spíš jde o náročnější organizaci. Atleti by jako skupina měli letět do Kóči a odtamtud do Tokia, nás by čekala cesta rovnou do Sappora, tak to bude logisticky náročnější. Snad bych se do olympijské vesnice dostala po závodě. I když mluvím jako by už olympiáda byla hotovou věcí, tak snad to nezakřiknu. (úsměv)
Klid by vám dalo splnění limitu, kdy na něj chcete zaútočit? Před Silvestrem jste zašla v Jablonci nejrychlejší pětku české halové historie…
To mě potěšilo, i když na pětku obecně moc rychlá nejsem. Sedmého února mě čeká mistrovství Austrálie. Úplně si neumím představit závodit v únoru naplno, ale trenér říká, že bych na to mohla mít. A zatím měl vždycky pravdu, i když jsem měla v něčem pochybnosti.