Článek
Takový byl plán, že přesně na Nový rok začnete atletickou kariéru tak trochu nanovo?
Úplná náhoda to není, s novým trenérem už trénuju přes měsíc a se skupinou máme velké soustředění v Canbeře, které začíná 4. ledna. Cesta zabere dva dny, takže varianty byly letět přes silvestrovskou půlnoc nebo prvního ráno.
Kdo tedy je vaším novým trenérem?
Brent Vallance, australský kouč, který trénuje i další evropské atlety.
Jak jste se dali dohromady? Přes bývalou chodkyni Zuzanu O´Hanlonovou, za svobodna Schindlerovou, která v Austrálii žije?
Přes Zuzku jsme se spojili, ale on sledoval můj vývoj už déle. Trénuje i Litevku Brigitu Virbalyteovou, s níž se přátelím, a ta mi ho také doporučila.
Jak tedy vypadá vaše nová tréninková skupina?
Kromě Brigity tam je Švéd Perseus Karlström, který byl teď bronzový v Dauhá, dvě Australanky, které startovaly na univerziádě, a dva kluci, kteří chodí padesátku.
Celou kariérou vás koučoval Ivo Piták, pod jehož vedením jste získala juniorský světový titul i evropské medaile mezi dospělými. Jak těžké bylo odhodlat se ke změně?
Určitě to nebylo lehké. Po mistrovství světa v Dauhá jsem to potřebovala nějaký čas rozdýchat, teprve pak jsme ukončili spolupráci. Ale já cítila, že změna musí přijít, příští rok je olympiáda, kam bych ráda nejen jela, ale i tam uspěla. Chtěla bych se vrátit tam, kde jsem byla v předchozích letech.
Patrik Šorm a Anežka Drahotová během odletu na atletické MS do katarského Dauhá,
Změna je to ale dost zásadní, není to risk necelý rok před olympiádou?
Určitě je. Ale kdybych to nezkusila, pak bych litovala. Dospěla jsem k tomu, že mi změna může pomoct. Ten trénink není zásadně odlišný, ale změny tam jsou.
V čem třeba?
Například jsem na soustředění neměla kolo, trénink je víc založený vyloženě na chůzi, šla jsem klidně dvě dvacítky během týdne, v tom je trénink intenzivnější. Ale zase mívám víc dnů volna.
Nebude vám kolo chybět? Vždy jste si libovala v pestré přípravě s během i cyklistikou.
Uvidíme, možná jo, třeba začnu zase na jaře víc jezdit. Teď o tom nepřemýšlím, spíš se těším na tu velkou skupinu, že mě to bude zase víc bavit než jen trénovat sama.
Jak bude vypadat vaše spolupráce s australským koučem, když nebudete v Austrálii?
Na jaře se přesouvá část skupiny do Evropy, kde bude mít základnu ve Svatém Mořici. A teď na soustředění v Jihoafrické republice jsme komunikovali na dálku přes WhatsApp.
Jak náročná bude příprava finančně?
Je to samozřejmě nákladné, naštěstí mi vyšlo středisko i svaz vstříc, za což jim moc děkuju. Povedlo se pokrýt soustředění v Africe i v Austrálii, kde mi pomůže, že budu součástí jednoho výzkumu v rámci Australského institutu sportu. Ale počítám, že budu muset šetřit, případně hledat jiné zdroje.
Nebude se vám stýskat po blízkých, zejména po přítelovi Patriku Šormovi?
Před odletem jsem z toho moc nespala… Ale Patrik letí na soustředění do Afriky, neviděli bychom se ani tak. A trenér i skupina jsou moc milí, sedím si s nimi, takže na ně jsem se těšila. Věřím, že na stesk nebude čas.
Může vám pomoct trénink v australském teple i při tokijské olympiádě? V Dauhá jste se s vysokými teplotami úplně nesrovnala.
Teď jsou v Austrálii velká vedra, tolik je nemusím, ale je pravda, že jsem se o tom bavila s profesorem Vítkem, že Australani mají aklimatizaci na teplo snad nejvíc zvládnutou. I trenér mi sliboval, že mě naučí, jak to funguje, takže to může pomoct.
Už jste se smířila s tím, že si olympijské atmosféry tolik neužijete, když chodci a maratonci budou právě kvůli vedru závodit v Sapporu?
Smířila, spíš jde o náročnější organizaci. Atleti by jako skupina měli letět do Kóči a odtamtud do Tokia, nás by čekala cesta rovnou do Sappora, tak to bude logisticky náročnější. Snad bych se do olympijské vesnice dostala po závodě. I když mluvím jako by už olympiáda byla hotovou věcí, tak snad to nezakřiknu. (úsměv)
Klid by vám dalo splnění limitu, kdy na něj chcete zaútočit? Před Silvestrem jste zašla v Jablonci nejrychlejší pětku české halové historie…
To mě potěšilo, i když na pětku obecně moc rychlá nejsem. Sedmého února mě čeká mistrovství Austrálie. Úplně si neumím představit závodit v únoru naplno, ale trenér říká, že bych na to mohla mít. A zatím měl vždycky pravdu, i když jsem měla v něčem pochybnosti.
