Článek
Protože atletky s takovou diagnózou, jejichž nejznámější představitelkou je Jihoafričanka Caster Semenyaová, nemohou podle takzvaného "testosteronového pravidla" Světové atletiky závodit na tratích od 400 metrů po jednu míli, svaz obě osmnáctileté čtvrtkařky vyřadil z nominace. Mohou v Tokiu nicméně startovat na dvoustovce, obě mají splněný limit a Mbomaová své osobní maximum 22,67 zaběhla při triumfu na Odložilově memoriálu v Praze, kde Masilingiová skončila třetí.
Mbomaová ve středu v Bydhošti na čtvrtce letos už potřetí překonala juniorský světový rekord a časem 48,54 se zařadila na sedmé místo historických tabulek. Masilingiová je v letošních tabulkách třetí časem 49,53. Na jejich zvýšenou hladinu testosteronu se přišlo na soustředění v Itálii.
"Výsledky testů u obou atletek ukázaly, že obě mají přirozeně zvýšenou hladinu testosteronu. Podle pravidla Světové atletiky to znamená, že nemohou startovat na tratích od 400 do 1600 metrů" konstatoval Namibijský olympijský výbor v prohlášení.
Pravidlo Světové atletiky, podle něhož nesmějí atletky s přirozeně vyšší hladinou testosteronu závodit na středních tratích bez hormonální léčby, vstoupilo v platnost v roce 2019. Vedle dvojnásobné olympijské vítězky v běhu na 800 metrů Semenyaové se týká například dalších hvězd půlky Francine Niyonsabaové z Burundi či Margaret Wambuiové z Keni. Všechny se léčbě odmítly podrobit.
