Článek
"Na jaře roku 1996 jsem házel v Japonsku a docela se mi tam dařilo. Měl jsem formu, tak jsem zavolal svému tehdejšímu manažerovi Liboru Pospíšilovi, jestli neví o nějakém mítinku. Na poslední chvíli mi sehnal Jenu.
Bylo tam asi 25 stupňů, foukal ideální vítr zprava zezadu. Ve druhé sérii jsem hodil přes 92 metrů, což mě nabudilo. Tak jsem si prodloužil rozběh, zariskoval a šel jsem s oštěpem, až jsem přepadl. Rekordních 98,48 určitě nebyl ideální, to není v téhle disciplíně žádný.
Určitě nešlo o hod za hranici lidských možností, ale doufám, že ještě nějakou dobu vydrží. Čím déle, tím lépe. A co mi chybělo ke stovce? Nereálné to v mé vrcholné formě nebylo, kdyby mi nějaký hod vyšel ještě lépe technicky, mohl k ní oštěp doletět..."