Článek
Na halovou sezónu jste formu neladili, ale nečekal jste přesto aspoň finálovou účast?
Nemůžu tu skákat štěstím a radostí. Ale nejsem stroj, pro mě je běhání životní cesta, a nejen úspěch je důležitý. Někdy je na té cestě důležitější takový neúspěch, aby to bylo příště lepší. Věřím, že všechno má svůj důvod, a i tohle mi pomůže, abych v létě na mistrovství Evropy v Berlíně nebo příští rok na mistrovství světa byl co nejsilnější.
Nezapochyboval jste tedy, že trénink v polské skupině jde správným směrem?
Vím, že to děláme dobře, jsme na správné cestě, vůbec o ničem nepochybuju. Samozřejmě mě to mrzí, ale kluci byli dneska lepší.
Vyčítáte si něco v rozběhu?
Běželo se mi dobře, bylo to pomalé, pak se zrychlila poslední tři kola. Možná to na mě byl moc dlouhý finiš a chybí mi, že jsme na halu absolutně neladili. Cítím, že mi chybí drajv, taková šťávička, kotník do finiše. Není tam taková raketa, jakou jsem vždycky měl. Ale speciální tempa jsme netrénovali, tretry mám na sobě jen při závodě. To se pak těžko bojuje.
Z jedné kolize jste si odnesl i krvavý šrám na holeni, ale to je asi v kontaktních závodech běžné.
Jo, jedna jizva, jeden závod…
Jaký máte teď další program?
Dám si nejspíš týden volno, musím doléčit bolístky, a v úterý odlítáme na měsíční soustředění do Flagstaffu.
