Hlavní obsah

Dobré boty? Zakázat, jsou až příliš dobré!

Praha

Na rozdíl od ostatních disciplín nedochází v běhání až tak často k tomu, že by se objevovaly kontroverzní součásti sportovní výbavy. Neférová kšiltovka? Příliš nadupané ponožky? Běžecké trenky jako podpásovka? Kdo to kdy slyšel?! To plavci už znají rozbroje kolem plavek, co příliš nadnášejí. A cyklisté mají za sebou spory o aerodynamičtější řídítka. Teď přišla řada na běžce. Přou se o boty. O boty, co prý mají až příliš velký odpich.

Foto: Profimedia.cz

Přišla snad doba nefér bot? (ilustrační foto)

Článek

Konkrétně jde o výrobce Nike a jeho model mající ve jméně 4 % na znamení, že váš výsledek zlepší právě o 4 %. Sama firma odkazovala na průzkum univerzity v Coloradu, který potvrdil, že použití obuvi VaporFly 4 % snižovalo energetickou náročnost běhu v průměru o 4 %. Teoreticky by s ní mohli nejlepší běžci světa překonat bájnou maratonskou hranici dvou hodin. Eliudovi Kipchogemu se to prozatím nepovedlo jen o 25 vteřin.

Za loňský rok u šestice nejprestižnějších maratonů světa s celkem 36 možnými medailovými pozicemi to dopadlo slibně: 53 %, tedy 19 pozic obsadili běžci a běžkyně v tolik diskutované obuvi. Letošek v tomto bodě nebyl žádnou výjimkou. Nový držitel světového rekordu na maratonské distanci Kipchoge si pro svůj titul zaběhl právě ve čtyřprocentních botách. Mo Farah měl na nohou tytéž boty, když si běžel pro britský a evropský titul. Lelisa Desisa (mimochodem stejně jako Kipchoge také účastník projektu Breaking2) v nich letos vyhrál New York City Marathon. Ve skutečnosti se ze šesti medailových pozic NYC maratonu na pěti z nich ukázaly VaporFly 4%. Jedinou výjimkou byla vítězka kategorie žen Mary Keitanyová... A tak bychom mohli pokračovat.

Kritikům boty, kteří požadují její zákaz pro neférovou výhodu, již poskytuje svým nositelům, vadí hlavně karbonová zvlněná destička zasazená do mezipodešve. Ta se totiž vyznačuje vysokou mírou návratnosti energie. Řečeno česky: Po dopadu nohy více opět odskakuje od podkladu. Odpůrci tak obuv přirovnávají k dopingu, zakázaným látkám dávajícím svým uživatelům nezasloužené výhody. Hovoří se o takzvaném „shoe dopingu". Pravidla mezinárodní asociace IAAF jsou v tomto směru dost vágní: „Bota nesmí být konstruována tak, aby atletovi dávala jakoukoli neférovou podporu nebo výhodu." Spory se tak mohou vést i o to, co znamená „nefér", „podpora" nebo „výhoda".

Naopak příznivci boty tvrdí, že vše je fér, protože podobnou botu si může koupit v zásadě každý (ceny začínají někde kolem 7 000 korun za pár). Časopis The Time si dal práci a provedl vlastní analýzu maratonských výsledků. Zjistil, že lidé běhající ve čtyřprocentních botách dosahovali lepších časů, ať už šlo o muže, ženy, rychlé nebo pomalé běžce. Na druhou stranu se Time pozastavil nad tím, že například v Bostonu nebyly žádné rozdíly patrné. 85 % všech běžců, kteří se zúčastnili loni i letos, totiž běželo rychleji.

Jak je vidět, zkušenosti jsou ještě příliš krátké na to, abychom s definitivní platností mohli dojít k jednoznačným závěrům. Může v případě drahých bot jít o pouhé placebo? Těm, co vyhrávají největší maratony světa, to v konečném důsledku může být jedno. A ti ostatní? Ti si nejspíš počkají na to, až podobné destičky implantují do své obuvi i další výrobci, cena půjde dolů a všichni nakonec budou spokojeni. A na počáteční kontroverze si už možná brzy nikdo ani nevzpomene.

Nechali byste nové boty zakázat?
Ano.
6,4 %
Ne.
91,4 %
Nevím.
2,2 %
Celkem hlasovalo 895 čtenářů.

Reklama