Hlavní obsah

Horká vana jako nová součást tréninku? Připravujeme se na závody ve vedrech

Praha

Horká vana nebo vyhřívaná lázeň po tréninku může pomáhat s aklimatizací na vedra, tvrdí nová studie publikovaná nedávno v odborném časopise Frontiers in Physiology. V našich končinách už nad krajinou konečně pomalu přebírá vládu zima, i tak se ale vyplatí myslet trochu dopředu. Čeká vás v příštím roce závod na poušti nebo někde v jižních zemích? Nás všechny pravděpodobně čekají další teplotní rekordy i na domácí půdě, takže z nového tréninku můžeme profitovat, i když se ani nikam za maratonskou turistikou nechystáme.

Foto: Profimedia.cz

Horká koupel po tréninku může znamenat další úroveň předzávodní přípravy.

Článek

Nová studie potvrdila předpoklad vědců, že vystavování těla horké koupeli po fyzické námaze znatelným způsobem podněcuje přizpůsobení horkému klimatu. Uvedené se potvrdilo jak u profesionálních sportovců, tak u rekreačních běžců. Sauna po tréninku má pravděpodobně stejný efekt.

Studie byla provedena na vzorku osmi vytrvalostních atletů a osmi rekreačních běžců bez předchozích zkušeností s adaptací na horko. Nikdo z nich předtím nepoužíval horké koupele k ovlivnění své adaptace nebo tréninku. Experiment trval šest dní. V první části výzkumu běhali probandi na páse při teplotě okolí 19° C. Zátěž byla stanovena na 65 % jejich individuálního VO2max po dobu 40 minut. Následovala horká koupel o teplotě vody 40° C o maximální délce 40 minut.

Jednotlivé ukazatele teplotní aklimatizace výzkumníci měřili před samotným experimentem i po něm. Následoval test výsledků šestidenního pokusu, kdy měly pokusné osoby za úkol běhat na páse po dobu 40 minut v prostředí s teplotou 33° C. Měřila se teplota pokožky, teplota jádra, nástup výraznějšího pocení, vnímaná úroveň námahy, sportovní výkon a srdeční tep bezprostředně po něm.

Studie prokázala značný posun na úrovni teplotní aklimatizace. Jediná proměnná, v níž se profesionální atleti lišili od svých rekreačních kolegů, byla míra poklesu srdečního tepu po experimentu. Autoři studie předpokládají, že je to dáno samotnou povahou vytrvalostního tréninku, který už sám o sobě vystavuje tělo atleta přehřívání, takže profesionální sportovci už do určité míry aklimatizovaní byli. I profesionálové ale celkově z nového tréninku vytěžili další posun.

Přichází tato studie jako na zavolanou pro všechny atlety, kteří se budou účastnit pravděpodobně extrémně teplých letních olympijských her v Tokiu v roce 2020? Možná, benefity nového tréninkového postupu jsou ale k dispozici pro každého.

Setkali jste se už někdy při závodech s potížemi, které vám způsobilo vedro?
Ano.
79,8 %
Ne.
13,8 %
Nevím.
6,4 %
Celkem hlasovalo 94 čtenářů.

Reklama