Hlavní obsah

Snažím se své svěřence dostat k jejich vytouženým cílům, říká Karel Zadák

Josef RendlSport.cz

Bývalý profesionální veslař Karel Zadák přesedlal na triatlon. V tomto multisportovním odvětví posbíral mnoho cenných úspěchů, ať už v silničním triatlonu, či v jeho terénní verzi – Xterra. Svou bohatou výkonnostní kariéru by letos rád zakončil na světovém šampionátu na havajském ostrově Maui. Aby sport zůstal stále nedílnou součástí života, založil Karel tréninkovou skupinu a své bohaté zkušenosti předává svým svěřencům.

Foto: archiv autora

Karel Zadák dominuje jak v terénu, tak na silnici.

Článek

Sport dominuje vašemu současnému životu. Bylo tomu tak vždycky?

Dá se říct, že ano. Sport mě provází od dětství, již od zhruba osmi let jsem díky svému otci začal pravidelně běhat a hrát stolní tenis. O nějaký rok později jsem chytl do ruky tenisovou raketu a na amatérské úrovni začal hrát i tenis. Pro kluka z vesnice bylo samozřejmé hrát v létě na hřišti fotbal a v zimě po škole hodit aktovku do rohu, vzít brusle, hokejku a utíkat k rybníku. Zhruba ve 13 letech jsem objevil kouzlo veslařského sportu. Tento sport mě doslova pohltil a zůstal jsem mu věrný do 19 let. Zde jsem pochopil, co je to opravdová dřina a jak důležité je být trpělivý a zodpovědně přistupovat k tréninku a životosprávě. Tuto nenahraditelnou sportovní školu života jsem si přenesl do triatlonu a z toho čerpám až doteď. Troufám si říct, že jsem sportovec poctivý, trpělivý se smyslem pro disciplínu. Samozřejmě ve mě dřímá soutěživost a moje motto vždy bylo nic nevzdat, ale bojovat až dokonce.

Poctivost a cílevědomost vám vynesla i mnoho medailí v různých sportech. Je nějaký úspěch, kterého si ceníte nad ty ostatní?

To je otázka, na kterou je těžké odpovědět. Musím odpověď rozdělit na dvě části podle druhů sportů, které jsem dělal na vrcholové úrovni. Začnu veslováním, u kterého jsem poprvé poznal, co je to opravdová dřina, a jak je těžké se postupně propracovávat mezi nejlepší. V 15 letech jako dorostenec jsem společně s brněnskou posádkou získal svůj první titul mistra republiky. Cestou přes juniorskou kategorii až po tu hlavní jsem ještě pár titulů přidal a asi vrcholem a tedy nejlepším výsledkem byl na lehké čtyřce (olympijská disciplína) bez kormidelníka zisk sedmého místa na ME.

Foto: archiv autora

Poctivost, trpělivost, smysl pro disciplínu...

A v triatlonu?

U triatlonu je to výrazně těžší rozhodování, protože má několik odnoží a já jezdil všechny. Když začnu u duatlonu, tak si asi nejvíce cením, že jsem byl schopen vyhrávat mistrovské tituly jak na krátkých, tak i dlouhých distancích. Ve středním triatlonu, na půlkách si určitě nejvíce cením titul mistra republiky v roce 2016 při závodě TriPrague kde startovala téměř celá česká špička. Pro mě srdcovou disciplínou je terénní triatlon – Xterra. Tam si zcela jistě nejvíc považuji zisk vicemistra Evropy v roce 2012.

Splnil jste si všechny sny, které jste měl se sportem spojené?

Na tuto otázku je jasná a jednoduchá odpověď. Můj a asi sen každého sportovce bylo dostat se na olympiádu, což se mi nepodařilo a už nikdy nepodaří. Nejblíže jsem tomu byl ve veslování, kde jsem už seděl v olympijské posádce, která se měla poprat v kvalifikaci o Rio 2016. Ale bohužel v roce 2015 jsem se na jarním soustředění zranil a tím cesta pod olympijské kruhy skončila. Kluci ale nezklamali a Rio si vyjeli.

Foto: archiv autora

Poslední velký sen je Havaj.

Patříte mezi málo borců, kteří se řadí mezi triatlonové obojživelníky. Není pro vás problém zajet medailový výsledek v silničním triatlonu a další víkend brát medaili v terénním závodě. Které z těchto odvětví je vám ale bližší?

Moje nejoblíbenější odnož, jak jsem se již zmínil, je terénní triatlon - Xterra. Je to asi tím, a je to logické, že jsem byl v této disciplíně nejúspěšnější. Jsem slabší plavec, ale v závodě nebylo vše ztraceno tak jako v olympijském triatlonu a silově vybaven díky veslování jsem mohl ztrátu z plavání dohnat na horském kole a v běhu jsem se už mohl prát o přední příčky i mezi světovou elitou. Složení více disciplín dělá sport, potom i závod atraktivnějším. Když se nepodaří jedna z nich, tak má člověk šanci chybu napravit v dalších dvou.

Po letech závodění na vlastní kůži jste se nedávno rozhodl, že svoje nepřeberné zkušenosti budete předávat dál, a stal jste se trenérem. Řekl byste k tomu něco víc?

V loňském roce jsem se po delší úvaze rozhodl založit firmu, kterou jsem pojmenoval 2bWINNER, se kterou se budu ze všech sil snažit všechny své svěřence dostat k jejich vytouženým cílům, k jejich vítězství, aby si i oni mohli říct, že vyhráli nejen sami nad sebou. Domluvil jsem se na spolupráci se svým dlouholetým sportovním sparingem, vynikajícím trenérem a kamarádem Tomášem Ondráčkem a vycházející trenérskou hvězdou, výborným závodníkem a člověkem Františkem Schovalem. Dál spolupracuji s trenéry v Ostravě, v Plzni, v Praze a Brně. Projekt slouží široké veřejnosti, pro kterou máme připravené tréninkové programy a plány. Dokážeme uspokojit jak náročného závodníka, tak i začínajícího běžce, kterému stačí pouze tréninkový plán s konzultací, který potřebuje načerpat základní informace k tomu, aby mohl efektivně trénovat.

Máte ještě volnou kapacitu přijímat nové adepty na své svěřence?

Svěřence stále přibíráme, a to jak triatlety, tak i běžce. Pracujeme v tréninkové aplikaci "Training Peaks" kde se se svěřenci pohodlně komunikuje a tak mají vždy tréninkový program při sobě. Nedílnou součástí jsou osobní konzultace, bez kterých si kvalitní přípravu nedovedu představit. Specializujeme se také na skupinové firemní tréninky, pro které připravujeme například tréninkový program k vybranému závodu nebo celofiremní akci apod. Ze zkušeností víme, že pokud takový tréninkový program začne, tak se nám podaří rozběhat i ty zaměstnance, do kterých by to nikdo nikdy neřekl.

Kromě triatlonu se u vás mohou zájemci cíleně a systematicky připravovat i na běžecké závody?

Projekt je zatím ve fázi příprav, ale běžci se mohou těšit na přednášky, workshopy, konzultace o výživě, tréninku, technice běhu apod. Také připravujeme program jak se připravit na závod od 5 km až po maraton a ultramaraton.

S trénováním je plno práce a navíc máte početnou rodinu. Zbyde vám čas připravit se na závody v letošní sezoně? Co konkrétně máte zapsáno ve svém závodním diáři na sezonu 2019?

Do své poslední výkonnostní sezony mám v plánu řádit v sérii Ironman ve své věkové kategorii 40-44 let. V jarní části sezony se mám v plánu kvalifikovat na mistrovství světa, které bude hostit francouzské Nice, kde bych se rád popral o mistrovský titul v této kategorii. V prostřední části sezony svůj fokus zaměřím na terénní triatlon - Xterru. Rád bych se zúčastnil alespoň jednoho světového poháru, určitě mistrovství Evropy v Prachaticích a tak se nominoval na mistrovství světa, které se koná na havajském ostrově Maui ve druhé polovině října, kde tak chci zakončit svoji závodní kariéru.

Reklama

Související témata:
Konzultace