Článek
To je vaše nová image?
Byl to hec v týmu, že podpoříme kampaň Movember jako prevenci proti rakovině prostaty. Zapojilo se nás víc, ale málokdo vydržel. Trochu mě zklamal Bleky (trenér Zdeněk Vítek), který je teď celý zarostlý, ale ještě před týdnem měl vytvořeno pod nosem něco opravdu exkluzivního. Zřejmě mu to ale doma neprošlo.
Co říkala manželka vám?
Taky moc spokojená nebyla, s kritikou se přidala i moje matka, ale mají smůlu. I kdyby ten můj krok přiměl jen jednoho člověka, který má nějaké obtíže, začít je řešit, tak to má smysl. Mně navíc nepřijde, že bych vypadal nějak výrazně hůř, ani mi ten knírek nevadí.
Takže si ho necháte?
Ženu trochu vyděsilo, když jsem řekl, že se neoholím ani před nedělní štafetou, i když už bude prosinec. Příští týden za mnou dorazí do Pokljuky, tak uvidím, jestli tváří v tvář knír uhájím.
Novinkou bude i podoba kombinézy a bílá čepice. Co na ně říkáte?
Líbí se mi, nadšený jsem hlavně z barvy čepice. Sněhově bílá byla můj sen, když jsem začínal. Tenkrát ji vozili Norové, kteří byli každý závod vpředu, a jsem rád, že jsem se dožil chvíle, kdy si ji dám na hlavu i já.
A budete také jezdit vpředu?
Věřím, že jo. Odtrénoval jsem všechno, až mě děsí, jak mi to v přípravě šlo.
Jak se projevil příchod trenéra Vítka od žen a nástup norského asistenta Bratliho?
Bleky mi přišel z holek už docela unavený, u nás neskutečně ožil. Funguje zase s obrovskou chutí, tréninky s ním mě ohromně baví. Vzít Anderse na běh byl skvělý tah, protože Norové mají tuhle věc zmáknutou nejvíc ze všech. Asistent je s námi denně na trati, s kamerou nebo tabletem nás driluje, aby změna běžecké techniky byla znát.
V čem spočívá?
Z filozofie, že veškerý pohyb na lyžích vychází ze soupaže, a tak se snažíme, aby vršek těla pracoval daleko víc. Samozřejmě, nohy jedou taky, ale fascinuje mě, že tak zdánlivě banální věcí lze běh výrazně vylepšit. Nevím, jestli to bude hned vidět v závodech, protože v maximálním zatížení je těžké udržet ideální techniku, navíc potřebujeme odlišný pohyb zažít. V mém věku je už docela složité odstraňovat naučené věci, ale fakt jsem z toho posunu měl radost.
Jak se teď v reprezentaci komunikuje, učíte se norsky?
To fakt nehrozí. Kdybychom ale mluvili jen anglicky, tak si mezi sebou moc nepopovídáme. Nikdo z nás není jazykově tak dobře vybavený, komunikace s Andersem mě ale nutí se občas něco přiučit. Obdivuju ho, že s námi dokáže klidně dvě hodiny sedět a poslouchat naše řeči v češtině, přitom mu jen občas někdo něco přeloží.
Česky jste nechtěli trenéra naučit?
Něco málo umí, základní pozdravy, popřát dobrou chuť, ale je v pozici, že se od něj znalost češtiny úplně nevyžaduje. Navíc je hodně uzavřená povaha, takže mu to nemůžeme mít za zlé.
Nepoznamenal finální fázi vaší přípravy týden doma bez sněhu?
Snad ne, vyjel jsem třikrát na kolečkových lyžích v Orlickém Záhoří. Teploměr ukazoval asi dva stupně a dost pršelo, nebyly to zrovna příjemné dvě a půl hodiny. Nechtěl jsem ale volit variantu, že nebudu nic dělat, když nikde nebylo nachumeleno a v Novém Městě začali zasněžovat až tento týden. Předtím jsme byli ale dvacet dní ve finské Imatře na sněhu, takže nemyslím, že to je problém.
Jak jsou na tom se sněhem ve Slovinsku, kde v neděli pohárový seriál začíná smíšenou štafetou?
Přírodní sníh tam není vůbec a stříkali zatím tak maximálně čtyři dny. Ono taky dělat svěťák s pěti děly je dost riskantní kousek, zvlášť když jsme slyšeli, že mají nedostatek vody. Jsem sám zvědavý, jak to dopadne.
Hrozí, že se premiérové závody zruší?
Něco nachystají, ale nedělám si iluze, že se bude lyžovat na původně plánovaném čtyřkilometrovém okruhu, to stoprocentně ne. Ze stadionu se zatím ani nedá odjet, na střelnici se proto dostaneme nejdřív v pátek, ale tu máme načtenou z dřívějších pobytů tak dobře, že v tom nevidím komplikaci.
Chystá se kvůli počasí nějaký krizový scénář?
Počasí neporučíme. Mohlo by se stát, že spadne metr sněhu a budou to nádherné závody, ale bohužel předpověď tomu nenasvědčuje. Podmínky nebudou zrovna top, ale to nezměním, všichni na tom budeme stejně. Ve středu nás čeká vytrvalostní závod. Možná je to předčasné, ale dovolím si už teď tvrdit, že dvacku nepojedeme, že se to zkrátí na patnáctku, což nově pravidla umožňují.
Na konci prosincové série pohárových závodů přijde zastávka v Novém Městě na Moravě a trenéři mluví o prvním vrcholu sezony. Vnímáte to stejně?
Beru to tak. Svěťák doma je taková přidaná hodnota. Každý český biatlonista si přeje právě tam uspět. Ne že bychom se extra připravovali, spíš je to o tom, že člověk se pokusí zkoncentrovat daleko víc a vydá ze sebe úplně všechno, většinou i přes limit. Je to dané fanoušky i atmosférou, což každého vybičuje k extra výkonům.
