Článek
Jak chutná třetí bronzová medaile v této sezoně?
Letos mám takovou bronzovou sezonu… Je to boží! Jen škoda, že před prázdnými tribunami.
Užila jste si slavnostní vyhlášení i tak, nebo jste si spíš představovala, jaké by bylo, kdyby vám aplaudovaly desetitisíce fanoušků?
Bylo od pořadatelů hezké, že se nám snažili vyhlášení udělat aspoň trochu veselé. Samozřejmě to byla škoda, i na kluky to v pátek dolehne. Sice víte, že tu nikdo nebude, ale úplně si neumíte představit, jak to bude vypadat. Na druhou stranu se taky mohlo stát, že bych nezastřílela jen s jednou chybou. Už se mi před fanoušky takhle dva závody nepovedly.
Minulou sezonu jste tu 67. místo ve sprintu oplakala.
To je pravda, to byly krokodýlí slzy... Jsem ráda, že jsem si nejlepší výsledek v Novém Městě trochu vylepšila, zatím jsem tu byla vždycky za šedesátkou.
Letos jste aspoň slyšela pokyny trenérů i na trati, s tím byl v minulých letech problém.
Slyšely jsme úplně všechno, možná i to, co jsme nechtěly… (úsměv) Už když jsme volaly na servisáky, tak to podle mě slyšeli až ve Žďáře.
Pár fanoušků za plotem ale slyšet bylo.
Určitě, musíme jim poděkovat. Kdybych je tam potkala, řeknu jim to osobně.
Dostávala jste hodně podpůrných vzkazů třeba přes sociální sítě?
Lidi psali, že jim je to líto. Přišlo mi, že truchlí celá republika, protože chodila fakt spousta zpráv, jak věří, že je uslyšíme, i když budou křičet jenom u televize.
Bylo pro vás těžké se namotivovat po vrcholu sezony v podobě světového šampionátu, zvlášť na závody před prázdnými tribunami?
Já byla po šampionátu v Anterselvě tak mrtvá, až jsem myslela, že nedojdu ani do auta. Bylo to fakt náročné. Spíš než se namotivovat bylo důležité si odpočinout.
Co vás po mistrovství světa naladilo opět na závody, nějaké odreagování?
Pořád jsem student, takže je to vždycky školní. Stihla jsem ale koně, což bylo pozitivní.
Během sezony asi na svou Shellinku nemáte moc času.
Taky byla uražená. Klasická ženská, ale pak už to bylo dobré. Uplatila jsem si ji chleby a šlo to… (úsměv)