Hlavní obsah

Charvátová hledá způsob, jak ustát štafetový tlak. Potřebuje srovnat hlavu na střelnici

Pokljuka

Sama cítí, že k parádním běžeckým výkonům potřebuje přidat stabilnější střelbu. Jenže Lucie Charvátová k biatlonu teprve předloni přešla z klasického lyžování a tak už příští týden začínající mistrovství světa na Holmenkollenu bude těžkou zkouškou hlavně její psychiky.

Foto: Český biatlon, Petr Slavík

Lucie Charvátová rady reprezentačních kolegyň poslouchá, na střelnici je na to ale vždycky sama.

Článek

Nepůjde jen o individuální závody. Charvátovou nejvíc trápí, jak obstát v ženské štafetě. „Pořád jsem takový nejslabší článek, na který rozhodně není spolehnutí, protože ten biatlon prostě nedělám tak dlouho, abych se s tím dokázala vypořádat," říká na rovinu 25letá rodačka z Hradce Králové, která při všech třech štafetových závodech sezóny musela na trestné kolo.

„Nedělám to naschvál, abych na střelnici něco hnojila. Na lyžích se cítím trvale dobře, jenže podstatnou součástí biatlonu je střelba, takže i s ní se musím vypořádat. Potřebuju hlavu uklidnit, že nenesu tíhu celé štafety. Někde vzadu to ve mně ale prostě hlodá, že to přece nesmím ostatním pokazit," prozrazuje jádro svého problému a říká, že raději nečte žádné články a internetové diskuse o závodech. „Nedodávalo by mi to moc další naděje."

Střelba je o hlavě, ví Charvátová

Charvátová pečlivě naslouchá zkušenějším reprezentantkám, jenže nakonec zůstane na té střelnici zase jen sama. „Každá rada dobrá, nechá se vyzkoušet, ale přijít si na to musím sama. Střelba je především o hlavě a já zatím nenalezla způsob, jak se těm chybám vyvarovat, takže aktuální příprava v Pokljuce je o tom, abych objevila, co u mě zafunguje," tvrdí.

Trenér Zdeněk Vítek má ale jasno. „Ono to s Lucou není zas tak špatné. V tréninku vypadá dobře, ale při závodech to na ni lehne. Jde jen o to srovnat jí hlavu na střelnici. Nejslabší článek má ve štafetě většinou nejtěžší úlohu a vytváří na sebe největší tlak," usměje se kouč.

Nechce ničit úsilí týmu

„Zatím každá moje položka je tak trochu v oblacích, jak dopadne. Chci ale věřit, že se zlepšuju a ustupuje i nervozita, pořád ve mně ale není potřebná sebejistota. Tíží mě to o to víc, že při štafetě ve hře není jenom můj výsledek. Když to pokazím jen sobě, tak si řeknu, holka tvůj malér, ale takhle ničím úsilí týmu a to mě neskutečně štve," uvažuje Charvátová.

V Presque Isle štafetová generálka na MS přes její kroužení přinesla český triumf, jenže benjamínek prožil velký stres. „Panovalo tam navíc zděšení, že jsem nevystřílela všech osm nábojů. Televizní grafika ukazovala, že jeden mně tam zůstal, ale já si byla jistá, že jsem vše udělala správně," líčí. Záhadu rozřešilo až zjištění, že jednou ranou vůbec nezasáhla zařízení, které drží terče, takže na něm umístěný senzor na výstřel nereagoval.

V Canmore ale svoje zmatky na střelnici odnesla diskvalifikací. „Jak jsme tam bojovaly dost s větrem, začala jsem cvakat kvůli úpravě mířidel a zapomněla počítat náboje. Doufám, že tohle se mi už víckrát nestane."

Reklama

Související témata: