Článek
Těší vás posun o pět příček vzhůru?
Do desítky je to skvělý výsledek. Ale když víte, že na to máte běžecky a střelecky to nejste schopni podržet, tak to mrzí.
V běhu jste se cítila podobně silná jako v pátečním sprintu?
Nebylo to takové, ale vzhledem k tomu, že jsem jela předposlední kolo za Kaisou (Mäkäräinenovou) a poslední s Laurou (Dahlmeierovou), která mě urvala pár desítek metrů před cílem, tak jsem si říkala, že běžím asi celkem dobře.
Což jste potvrdila i úspěchem ve finiši proti Norce Eckhoffové.
Periferně jsem se na ni dívala, zdálo se mi, že tam byla dřív. Snad se ke mně nijak nepřiklonili, když jsem tu doma. (úsměv) Snažila jsem se jet takticky, protože Tiril má daleko silnější finiš. Koukla jsem se, do kterého koridoru se chystá a přesně tam vlezla, abych ji trochu přibrzdila. Asi to bylo dobré rozhodnutí.
Ondřej Moravec říkal, že trať byla hodně ledovatá, byla jste tedy opatrnější?
Mně se zdá, že riskuju každý závod, hlavně v těch sjezdech. Snažím se získávat tam, kde se ostatní bojí. Pud sebezáchovy jde stranou, jedu dolů hlava nehlava a buď to dopadne, nebo to nevyjde. Ale věřím, že na nejlepší výsledky je třeba něco riskovat.
Ani svůj páteční pád jste neměla v hlavě?
To byla spíš smůla na trati, že jsem najela na nějaký kus polystyrenu, nebo co tam leželo. Věřila jsme, že trať je líp připravená a nějaké nečistoty nebo věci, které na ní nemají ležet, tam nebudou.
Byla jste při střelbě vestoje klidnější než v pátek, kdy se vám třásly nohy, a třikrát jste minula?
Teď se mi netřásly a říkala jsem si, že horší než včera už to být nemůže. Snažila jsem se zklidnit, zdálo se mi, že to bylo lepší. Škoda…
Co pro vás bylo na střelnici nejtěžší?
Když jsem jela po ležce na stojku a věděla, že jsem v posledních dnech netrefila ani stodolu. Je to taková nejistota, nikdy nevím, jak to dopadne. Ale o to víc mě to baví, je to zase nová výzva, snažím se i fanoušky trochu překvapit. (úsměv)
Cítíte už na konci třetího závodního týdne v řadě únavu?
Je toho dost, ale víte co. Když vás tu po trati žene tolik lidí, najednou jedete, ani nevíte jak. Už mám v sobě povinnost vůči divákům, že i kdybych netrefila pět terčů, pojedu úplně do kómatu.
Ještě jeden start je před vámi, nedělní závod s hromadným startem. Máte je ráda?
Řekla bych, že jo, člověk se víc zmáčkne, i pro diváky je to atraktivnější. Vidí souboje a je to lepší, než když jedeme separé.
