KOMENTÁŘ: Bez touhy vyhrávat se vracet nedá. O (ne)čekaném odcházení Gabriely Koukalové

Scénář, kdy Koukalová na začátku přípravy dorazí za týmem, od něhož se na začátku sezóny odpojila, a opět začne dřít na návratu do světové špičky, byl stále méně pravděpodobný. Ať už je příčina jejích potíží převážně fyziologická, či hlavní roli hraje psychika, nezdá se, že by se její situace za poslední půlrok změnila.

Pokud se Koukalová nedokázala dát dohromady na olympijskou sezónu, v poolympijském roce najde sportovní motivaci těžko. Zlato z mistrovství světa má, velký křišťálový glóbus také...Co by ji tedy hnalo vpřed?

Podle svých slov se na závodění necítí fyzicky ani psychicky, nemá vnitřní touhu vyhrávat. Dobře ví, že snažit se za takové situace o návrat by bylo zbytečným trápením. Koukalová se svou popularitou i přesahem mimo sportovní svět se nemusí bát, že by profesní uplatnění nenašla i v momentě, kdy by biatlonovou kariéru zcela uzavřela. Navíc už dlouho před svým odcházením mluvila o tom, že by po hrách v Pchjongčchangu chtěla založit rodinu.

Drobnou pachuť za (dočasným?) loučením zřejmě nejpopulárnější české sportovkyně předchozích let působí jen způsob jejího odcházení z českého biatlonu, pro který toho tolik udělala.

Jestli a jak se rozhodne z profesionálního sportu odejít, si pochopitelně může zvolit každý sám, ale dlouhé mlžení i způsob komunikace situace navenek od Koukalové i biatlonového svazu dával prostor ke spekulacím. Pokud už třecí plochy mezi týmem a jeho největší hvězdou vznikly, daly se zvládnout s větší grácií.

Norské legendy Ole Einar Björndalen či Emil Hegle Svendsen po této sezóně svolaly tiskovou konferenci, kde ohlásily svůj konec a další plány. Koukalová zatím obsáhleji promluvila jen pro společenský časopis Glanc a slibuje další podrobnosti o svých problémech v chystané knize. Ostatně nejasnosti kolem její situace, které se vlekly celou zimu, jsou pro publikaci tím nejlepším PR...