Hlavní obsah

Tank. Kincl předvedl těžké K.O. v Polsku. Teď bude zase hodný manžel

Návrat ve velkém stylu. Po roce a půl Patrik Kincl opět ochutnal boj v kleci. Vyjel do prestižní polské organizace KSW a za necelých pět minut si připsal K.O., seknul domácí legendu a veterána UFC Tomasze Drwala. Když Polák ležel na podlaze, Čech zvedl ruku na znamení vítězství. Euforie ze sobotní výhry? „Nebyl jsem ze začátku úplně spokojený, vyzkoušel jsem si málo věcí. Zároveň tam byl i dobrý pocit, že se to povedlo. Nastoupil jsem, odzápasil a vyhrál. Zvláštně se ve mně pocity mísily,“ přiznal v neděli jedenatřicetiletý zápasník MMA.

Foto: KSW

Konec, Patrik Kincl vítězí ve své premiéře v KSW.

Článek

Jak to máte po vyspání?

Jsem spokojený. Neměl jsem euforii, kterou jsem zažil v jiných zápasech, k tomu se už asi nikdy nedostanu, ale jsem spokojený s výsledkem. Všechno si sedlo.

Proč se nedostavila euforie, bylo to proto, že jste starší, máte nadhled, zkušenosti?

Je to možný, možná jsem si už prošel emočními vlnami, třeba se tam už nikdy nedostanu. Možná jsem od toho jen moc čekal, že bude výhra sladší. Když vyhrajete vydřený zápas, sáhnete si na dno, kde bojujete sám se sebou, kousnete se, otočíte průběh...

Takže byste radši válku než K.O.?

Pro pocit, který jsem už zažil, tak jo, ale zase se na to fixovat, je nesmysl. Tohle byl zase sportovně lepší výkon, nechal bych se třeba blbě hodit, na něco mě mohl nachytat, prohrál bych třeba dvě kola, otáčel bych zápas.

Po roce a půl jste se postavil do klece k MMA zápasu, jak hodnotíte návrat celkově?

Asi to splnilo očekávání, chtěl jsem se prát maličko jinak, sám sobě ukázat, že jsem celou tu dobu neseděl na prdeli, makal jsem na sobě, posunul se, tohle se, myslím, povedlo.

V čem vidíte největší posun, je to třeba box?

Na postoji makám, to je jasný, ale jde o komplexní zápasnické nastavení. Cítím větší uvolněnost, i když vidím stále rezervy, dovolím si víc věcí, už to není jen ten dlouhý jab a nic. Předvedl jsem i delší kombinace. Nikdy jsem nezápasil na blízkou vzdálenost, nesedělo mi to, ale teď jsem chtěl. Přiskočil jsem i s loktem, netrefil jsem ho, propadl jsem, ale zkusil jsem to.

Vzpomínka na Lodž
Byli jsme na kafi ve Varšavě i v Lodži, ale jak je všechno zavřený, tak si ho můžete vzít jen s sebou, nikde si nemůžete sednout. A mě baví někam přijet, sednout si, ochutnat místní kuchyni, poznat nové prostředí. V Lodži bylo zajímavý, že jsme přišli do kavárny, byli tam dva mladí baristi, objednali jsme si kafe na filtr. Borec říkal, že to bude chvíli trvat, tak jsme si sedli, pak to přinesl a my jsme začali pít. Jelikož jsme byli ponaučení, tak jsme se ani nezeptali, jestli tam můžeme zůstat. On po nás koukal, čekal tu otázku, že by nás poslal pryč, ale nepřišel. V klidu jsme si tedy kafe vypili, což je pro mě teď super zážitek, že jsem si mohl sednout v kavárně a vypít si v klidu kafe. V dnešní době vzácnost. Nevěřil jsem, že někdy bude člověk rád zrovna za tohle.

Takže změna stylu po třicítce?

Měl jsem nějaký styl, ve kterým jsem se cíl komfortně, ale třeba by to nestačilo na vyšší ligu, takže jsem musel změnit svoje vnitřní nastavení, abych se nebál jít do delšího souboje, ale zároveň nedělal chyby a měl přehled.

Jak obtížné je změnit hlavu?

Není to prdel, co si budeme povídat. Hlavně já jsem nevěděl, jestli si to sedne, to zjistíte až v zápase. Můžu plno věcí naspárovat, ale pak vyjedu do ciziny, do nové organizace, nová klec, proti vám soupeř na úrovni, tohle všechno může zápasníka svázat.

Jak jste se přenastavil?

S trenéry. Dušan Macák mi říkal, že na lapách to je super. Měl super řeč v šatně. „Věř svému stylu, nohám, rukám a pojď do toho." O.K,. tak jsem šel.

Jak reagovala organizace KSW na vaši premiéru?

Myslím, že dobře. Já jsem se tam moc nezdržoval. Psal mi na Instagram Lewandowski, že super. Co se mi doneslo, tak se jim to líbilo.

Co bude dál, půjdete do váhy 77 kilo, byl tohle poslední zápas v 84 kilech?

S největší pravděpodobností, protože nikdy se nemá říkat nikdy. Směřuji dolů, takový je plán.

A kdyby KSW přišlo s nějakým velkým jménem?

Právě, a jsou tam dobrý jména, ale přesto si myslím, že mi bude stylově sedět 77.

Zvedlo se vám sportovní sebevědomí po takové výhře, navíc po dlouhé pauze?

Když odhlídnu od toho, kdy to bylo špatný, než jsem to zase nakopl tréninkově, tak zranění ke sportu patří, to zažil každý. Mám za sebou přes 30 zápasů, takže mi pauza ve finále nevadila, naopak jsem ji využil k tréninku, mohl jsem se posunout, odfrknout si.

Kdy bude další zápas?

Teď to neřeším, užiju si svátky, musím ženě vynahradit čas, který jsem věnoval sportu, playstationu a všemu dalšímu. Teď budu hodný manžel.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Sportcz (@sport.cz_ig)

Reklama

Související témata: