Hlavní obsah

Byla by škoda nezabojovat o Tokio, tvrdí biker Kulhavý

Brno

Na horském kole vyhrál v minulosti v disciplíně cross country veškeré vrcholné podniky, avšak minulá sezona nedopadla zdaleka podle jeho představ. Čtyřiatřicetiletý olympijský vítěz z OH 2012 v Londýně Jaroslav Kulhavý věří, že letos naváže na předchozí úspěchy.

Foto: Michal Červený

Jaroslav Kulhavý během podniku Světového poháru horských kol cross coutnry v Jihoafrické republice.

Článek

O víkendu vás čeká úvodní závod Světového poháru v německém Albstadtu. Co od nové sezony očekáváte?

Že se postupně dostanu zpátky do formy, kterou jsem loni neměl. Posledního trochu lepšího výsledku jsem dosáhl ve svěťáku doma v Novém Městě na Moravě, kde jsem dojel devátý. To už teď bude rok. Na dalších závodech se mi pak bohužel i kvůli zdravotním problémům už vůbec nevedlo.

Myšlenky na ukončení kariéry jste zahánět nemusel?

Teď ne, i když jsem měl původně v plánu vydržet po zisku stříbra na olympiádě v Riu u vrcholové cyklistiky už jen dva roky a poté jezdit pouze pro radost. Končit ale kariéru proto, že se mi jezdí blbě a že mám pocit, že jsem starý a vyčpělý, se mi nechtělo. Proto jsem se rozhodl zůstat u kola až do další olympiády a udělat všechno pro to, abych se na ni nominoval.

Foto: Michal Červený

Jaroslav Kulhavý táhne skupinu na Cape Epic 2019.

Je pro vás Tokio 2020 velkou motivací?

Přiznám se, že ano. Byla by to moje pátá olympiáda. Koná se už za rok a čtvrt, a tak by byla škoda, kdybych o ni nezkusil zabojovat. Už jsem v kariéře překonal hodně problémů a překážek, a tak se snad dokážu přenést i přes období, během něhož se mi moc nevedlo. A určitou roli hraje také to, že jsem v Japonsku ještě nezávodil ani jsem tam nikdy nebyl.

I to je pro vás lákadlem?

Ano. Hrozně rád bych poznal tamní kulturu. Popravdě ani netuším, jak moc jsou horská kola v Japonsku populární. Asi ne tolik jako u nás. Vím jen, že se tam hodně chodí na dráhovou cyklistiku.

Foto: Michal Červený

Jaroslav Kulhavý

Jak bude podle vás obtížné se do Tokia kvalifikovat?

Hodně. Z každé země budou zřejmě nově smět startovat maximálně pouze dva jezdci a nikoli tři, jak tomu bylo v minulosti. Takže už jen v rámci českého družstva to bude dost složité. Když se mi to ale povede, budu šťastný.

V jakém rozpoložení vstoupíte o víkendu v Německu do seriálu Světového poháru?

Mám za sebou kvalitní přípravu včetně týdenního soustředění na Mallorce, ale sám se moc neodvažuju odhadnout, jak mi to půjde. Když to nebude hned zkraje ono, zaměřím pozornost především na mistrovství Evropy, které se pojede v červenci v Brně. Na tamní příměstské trati se mi vždycky dařilo. Je moc dobře, že se vedle svěťáku na Vysočině budeme letos moct předvést českým fanouškům také na další velké akci.

Foto: Michal Červený

Jaroslav Kulhavý na speciálním kole v českých barvách na trati mistrovství světa v Lenzerheide.

Horským kolům se věnujete už dvacet roků. Je to na vašem těle znát?

Rozhodně. Péči o něj teď musím věnovat o mnoho víc času než v minulosti. A bohužel to loni nebylo vykompenzováno radostí z medailí. Ale udělám všechno pro to, abych ještě dostal tělo na vrchol.

Už začínáte uvažovat o tom, kam se vrhnete po skončení aktivní činnosti?

Něco v hlavě pochopitelně mám. Konce kariéry se rozhodně nebojím. Vím, že bych chtěl zůstat v nějaké roli u sportu a cyklistiky, která mě pořád hrozně baví. Mám dost kamarádů a známých na to, abych si našel uplatnění. Nechávám tomu ovšem přirozený vývoj. Zatím se stále soustředím hlavně na moje závodění.

Reklama