Článek
Krevní doping byl dlouho nezjistitelný, dá se laicky vysvětlit, jak fungují metody, které teď už dokáží odhalit přítomnost cizí krve v těle?
Laicky ne, existují vysoce specializované laboratoře, které detailně analyzují struktury krve.
Ale autotransfúze, tedy dodání vlastní krve, která byla předtím zmražena, se stále odhalit nedá. Myslíte, že bude časem odhalitelná i tato metoda?
Není v budoucnu neodhalitelná. Krvinky se časem mění, v krevních konzervách stárnou.
Proč se teď sportovci ke krevnímu dopingu vracejí? Zdálo se, že už je na ústupu...
Datuje se to od doby, kdy se daří zjišťovat erythropoetin (zkráceně EPO – pozn. red.), takže asi posledních pět sedm let dochází k renesanci krevního dopingu.
Nejsou podobnou metodou jako krevní doping i populární kyslíkové stany?
To je něco jiného. Tyto podtlakové stany simulují nižší tlak kyslíku a dochází po delším pobytu k množení červeného krevního barviva. To je fyziologický stav, navíc to není tak zdraví škodlivé jako krevní doping, EPO nebo darbepoetin.
Krevní transfúze jsou dost nebezpečné, hrozí poškození oběhového systému i nákaza, takže je asi může provádět jen člověk lékařsky vzdělaný?
Možná by to zvládla i špičková zdravotní sestra, ale určitě to chce odborný personál.
V jakých disciplínách má krevní doping nejlepší využití?
Určitě ve vytrvalostních sportech, jako je cyklistika, triatlon, lyžování nebo dlouhé běhy.
Jak dlouho před výkonem se transfúze provádí?
Těsně před výkonem ne, spíše v řádu hodin. Záleží na víc parametrech, jako je hustota krve.
Jak bude krevní doping ošetřen v chystaném antidopingovém zákoně? Třeba mražení vlastní krve asi trestat nepůjde...
Já se na tvorbě zákona přímo nepodílím, ale spíš by se trestalo použití materiálů, které umožňují krevní transfúzi. Ale je to citlivé, kvůli hadičkám posílat lidi do kriminálu nepůjde...
