Článek
Kdyby se olympijské hry uskutečnily v řádném termínu, skutečně byste po nich s dráhovou cyklistikou už praštil?
Přemýšlel jsem o tom. Ale nešlo o žádné definitivní rozhodnutí. Mě závodění pořád strašně baví. Z toho budu i do budoucna vycházet. Teď ovšem osud a pandemie koronaviru rozhodly za mě. Jsem strašně rád, že olympiáda nebyla zrušena bez náhrady. To by mě hodně ranilo. Já totiž stále věřím, že si mohu splnit svůj sportovní sen. Hrozně rád bych v Tokiu vybojoval v keirinu medaili.
Jak snášíte současná vládní opatření, kterými se musíme v karanténě řídit?
Snažím se k tomu přistupovat s chladnou hlavou. Před devíti lety jsem byl po srážce s autem s těžkým zraněním na pokraji smrti. A když jsem jezdil keirin v Japonsku, tak se se mnou soupeři na dráze ani trochu nemazlili. Navíc jsem tam žil mnohdy až v polních podmínkách. To všechno jsou zkušenosti, které se mi teď hodí. Jsem možná trochu zocelenější než spousta dalších lidí. Říkám si proto, že přece neživoříme, ani není válka. Nemusíme čelit žádnému bombardování. Jen se teď nějaký čas musíme jeden druhému vyhýbat, trávit mnohem víc času doma, a ven vycházet s rouškami. Myslím, že nějaké dva měsíce se to dá vydržet. Určitě nelehké období překonáme. A třeba si přitom všichni uvědomíme, že jsme do začátku března žili až v moc velkém blahobytu.
Jak trávíte dny v karanténě vy?
Nejezdím teď nikam do zahraničí na závody, a tak jsem mnohem víc doma s přítelkyní Magdou a dcerkou Emílií. To je pro mě hodně pozitivní. Docela si to užívám. Hodně si čteme. A snažím se pomáhat s vařením. Taky jsem upekl buchty, zkusili jsme upéct i chleba.
Přípravu jste nepřerušil?
Ne. Jako profesionální sportovec mohu občas využívat starý brněnský velodrom, který je teď jinak uzavřený. Bývám tam sám, nebo maximálně s trenérem. A ve sklepě máme provizorní posilovnu, s kolegy z Dukly se v ní střídáme. Kdyby olympiádu nezrušili, už bych na ni postupně začal ladit formu. Takhle je všechno jinak, tréninky jsou momentálně spíš o nabírání objemů.
Čeká dráhové cyklisty letos ještě nějaká významnější akce, pokud se ve druhé polovině roku vrátí život kolem nás do normálu?
V polovině října se má konat mistrovství Evropy. Protože nominace na olympiádu je už uzavřená, zvážili bychom s trenérem Klimešem, zda se ho zúčastnit. Možná bude lepší, když příležitost startovat na něm dostanou mladší borci. Bude ale pochopitelně záležet na tom, zda se šampionát vůbec uskuteční.
Takže vás čeká tak trochu odpočinkový zbytek roku?
Pokud se týká závodění, tak asi ano. V přípravě ale rozhodně nepolevím, budu makat úplně naplno.
Neobáváte se, že současná krize sport do budoucna dost negativně ovlivní?
To se stane skoro jistě. Citelně zasaženy budou zřejmě takřka všechny obory, ale kultura a sport to podle mého názoru odnesou nejvíc. Přece jen nejde z pohledu mnohých lidí o tak důležitá odvětví. Do sportu nechodily ani doteď žádné extrémně velké prostředky, a nyní to bude asi ještě horší. Ale věřím Národní sportovní agentuře a jejímu šéfovi Milanu Hniličkovi, že zase tolik peněz neubude. A přípravy na Tokio se snad případné škrty nedotknou vůbec.
Vybudování nového moderního velodromu s dřevěným povrchem je ale v Brně asi znovu v nedohlednu, že?
Bohužel, zřejmě to tak bude. Šance na něj se snižovaly už před nástupem koronaviru, a teď to asi už vůbec nebude priorita. Plány na jeho výstavbu se s největší pravděpodobností zase o několik roků odloží. Sen, že bych se na něm ještě projel v roli aktivního závodníka, si už téměř jistě nesplním.
Nemrzí vás, že budete na olympiádě jediným českým dráhovým cyklistou, když to dlouho vypadalo, že byste se mohli nominovat minimálně dva?
Mrzí, ale mistrovství světa v Berlíně se na konci února české výpravě příliš nepovedlo. Já se teď sice mohu v Tokiu zúčastnit kromě keirinu i soutěže ve sprintu, ale v něm se přece jen necítím tak komfortně. Škoda že sprint nebude moct jet některý z krajanů. A samozřejmě že je taky vždycky lepší, když má člověk v olympijské vesnici a na sportovišti po boku českého parťáka.
Sledujete i po odkladu OH dění v Japonsku?
Snažím se. Jsem docela v obraze, jak se tam situace ohledně šíření nákazy koronavirem vyvíjí. A zaznamenal jsem, že už tam začala nová keirinová liga. Sice bez cizinců a před prázdnými hledišti, ale to v tomto případě není tak důležité. Ta soutěž je určena hlavně sázkařům. Nebo spíš gamblerům.
Už víte, zda příští rok po olympiádě aktivní kariéru ukončíte?
Nechci dělat žádná unáhlená vyhlášení. V té době budou zbývat do dalších olympijských her v Paříži jen tři roky, takže si raději nechávám otevřená vrátka. Ale už začínám pomalu přemýšlet, čemu se budu věnovat, až skutečně závodit přestanu.
A na co jste přišel?
Bude to muset být zase něco, co mě bude bavit. Mým přáním je zůstat u sportu, kupříkladu v nějaké funkci v managementu. A taky bych rád zkusil moderovat sportovní a třeba i jiné akce.
