Článek
Středeční rovinaté dějství přineslo finiš, který nebyl pro klasické sprintery. Posledních několik setr metrů mírně stoupalo. „Závěr byl hodně hektický. Na čelo se tlačily týmy na celkové pořadí, foukal silný vítr. Ale já věděl jsem, že mi dojezd bude sedět,. I proto jsem si hlídal, abych do posledního kilometru vjížděl na dobré pozici," neskrýval Wout van Aert, že měl etapu k útoku na prvenství vybranou.
Potvrdil tak fantastickou formu. Vždyť ovládl hned úvodní podnik po koronavirové pauze, jímž byla klasika na prašných toskánských cestách Strade Bianche. Následovalo vítězství v nejdelší klasice World Tour Milán-San Remo, pak fenomenálně jezdící Belgičan přidal triumf v úvodní etapě Critérium du Dauphiné a při časovce na mistrovství Belgie.
„Pomohlo mi, že začátek středeční etapy byl poměrný snadný," připomínal Van Aert, že v úterý odvedl obrovské penzum práce při závěrečném stoupání pro lídra týmu Primože Rogliče, jemuž připravil pozici pro vítězství. Rychlostí kolísající mezi pětadvaceti až třiceti kilometry zničil všechny soupeře svého lídra.
Nový lídr Tour de France Brit Adam Yates.
Sám pak o den později zajistil stáji další dílčí triumf. „Když se týmu daří a je silný, mnohem lépe se regeneruje," lebedil si Wout van Aert.
