Článek
Jak jste se na start v časovce Tour de France připravoval?
Po českém mistrovství, které se odehrálo společně se Slováky v Dubnici, jsem měl čtyři dny volna. Potřeboval jsem si po první části sezóny odpočinout. Vyrazil jsem i s manželkou do lázní v Teplicích nad Bečvou. Stejně jsem ale neležel. Absolvoval jsem besedu na místním gymnáziu, pak vyrazil na Zlatou tretru do Ostravy. Tělo neodpočívalo, ale hlavu jsem si vyčistil. A těšil se na další porci kilometrů v sedle kola. Následně jsem zůstal v Beskydech, kde rád trénuji. Absolvoval jsem v tamním krásném prostředí týdenní soustředění, osm tréninků v kopcích.
Cítíte se fyzicky hodně silný?
Natrénováno rozhodně mám. O víkendu jsem ještě absolvoval dvě časovky v rozpětí dvacet až pětadvacet kilometrů. Otestoval jsem obě kola, která jsou připravená pro můj start na Tour de France.
Profil časovky je poměrně rovinatý. Vyhovuje vám podobná trať?
Raději bych zvlněnou a technickou. Ale z pohledu čistě závodního jde o časovku jako každou jinou. Rovinatých silnic máme v Česku dostatek, tudíž nebylo potřeba nějak speciálně hledat profil podobný jedenácté etapě Tour de France. První polovina je maličko zvlněná, ale největší roli bude hrát vítr.
Máte představu, jaký bude na třiatřiceti kilometrech váš čas v porovnání se závodním polem?
Absolutně netuším. Podobnou časovku jsem jel při národním mistrovství v Dubnici. Za Janem Bártou, který podle mého patří mezi patnáct nejlepších časovkářů světa, jsem zaostal o necelých šest minut. Uvědomuji si, že kluci v pelotonu mají v nohách deset etap. Bolest z pádů se načítá. Není férové srovnávat se s nimi. Někoho můžu porazit, ale nepředpokládám, že by se to stalo. Duši závodníka nelze potlačit. Lidi bude určitě zajímat výsledný čas. Pro mě není až tak důležitý, ale pojedu na sto procent. Jde o absolutní prioritu. Mě nezajímá, jestli budu v pomyslné výsledkové listině poslední nebo někoho předstihnu. Jsem zvědavý na rozdíl od prvních pěti. To bude údaj, jenž ponese určitou hodnotu.
Slavil jste šestkrát zlatou medaili na posledních čtyřech paralympiádách, vyhrál mistrovství světa, startoval na skvěle obsazených kritériích s nejlepšími závodníky. Nicméně je možné, že vás v osmatřiceti letech přepadne nervozita?
Na startu se budu třást, jako by šlo o první závod. Zpočátku jsem si vůbec nepřipouštěl, co můj start znamená. Jenže pár hodin před startem už cítím správné napětí. Vidím hlavně úsilí všech lidí kolem mě a ze společnosti Škoda, kteří můj start zajistili. Nikdy jsem neměl šanci vyrazit na nejslavnější cyklistický etapák jako divák, protože se v daném termínu většinou připravuji na důležité závody. Zažil jsem v kariéře hodně. Ale Tour de France bude zřejmě nejemotivnější zážitek kariéry. Závod sám o sobě představuje obrovskou porci emocí. Já pojedu pětadvacet minut před prvním závodníkem, kolem trati už budou diváci. Atmosféra bude nepochybně úžasná.
Jak jste sledoval prvních deset etap závodu?
Lidé se mě ptali, jak vnímám průběh bojů na Tour de France, tudíž jsem si udržoval přehled. Ale spíše jen prostřednictvím internetu a zkrácených reportáží ve večerních hodinách. Přes den jsem byl většinou na tréninku. Ale až se vrátím po časovce domů, užiju si zbývající dny i jako divák. Už budu mít klid a trénink si přizpůsobím, abych viděl delší časové úseky z dojezdů etap živě.
Máte v profesionálním pelotonu kamarády? Plánujete, že se s nimi ještě před startem setkáte?
Znám se třeba s Philippem Gilbertem z Belgie, Peterem Velitsem ze Slovenska i některými dalšími kluky, pochopitelně i s Romanem Kreuzigerem. Moc se do dějiště etapy těším, rozhodně je však nebudu obtěžovat.
Konzultoval jste etapu, která vás čeká, právě s jediným českým závodníkem ve startovním poli Romanem Kreuzigerem?
Ne. Když se můj start na Tour potvrdil, měl Roman závodní povinnosti. Následně jsem se já snažil soustředit na trénink a regeneraci, přičemž jsem ani Romana nechtěl ve dnech před startem závodu rušit, protože vím, jak hektický program měl. Pokud to půjde, setkáme se, než vyrazím na trať.
