Článek
Svůj úsek jste doslova prolétla. Zdálo se, že ani děsivá průtrž krátce před startem štafety vás nerozhodila?
Trať mi seděla, podmínky byly přesně pro mě. Nevadilo mi, že bylo bahno. Mám to ráda. Před závodem jsem si ještě okruh prohlédla. Byl o hodně jinačí než ve středu při tréninku. To jsme létali přes kořeny, po dešti se muselo jezdit jinak. Upravila jsem rychlost a také stopu.
Nebylo demotivující, když jste přebírala štafetu devátá s odstupem sedmdesáti osmi vteřin na vedoucí Francii?
Ve štafetách se nikdy neví do poslední chvíle, jaký bude výsledek. Někdo začíná s elitním jezdci, někdo s juniory. Člověk musí jet naplno a čekat, protože výsledky se ještě na posledním úseku mohou přesypat.
Povzbudilo vás, když jste se hnala přes jednu soupeřku za druhou?
Já v polovině okruhu viděla šest holek, a pak jsem za to vzala strašně moc. Motivovalo mě, když jsem získala oční kontakt. Nechtěla jsem jet za nimi, ale mít pozici, abych si mohla volit stopu. A mrzelo mě, že jsem nestihla Švýcarku a Němku předjet ještě před posledním kopcem, protože bych dokázala francouzskou závodnici stáhnout ještě o trošku víc.
Užila jste si s ohledem na skvělý výkon a domácí trať svůj úsek?
Chtěla jsem jet čistou jízdu, neudělat chybu, což se mi povedlo. Bylo to skvělé. Podmínky fakt byly z mého pohledu ideální. Ale je to o čtyřech lidech. Všichni jeli super.
Když jste předávala jako druhá, věřila jste ve zlato?
Doufala jsem. Ale odstup byl přeci jen velký.
Ze štafet už jste měla dvě bronzové medaile. Je stříbro z domácího prostředí vzácnější?
Těžko se to porovnává. Ale přeci jen, stříbro je aktuální, tudíž je cennější. I když doma se počítá jakákoliv medaile. Hlavně, že jsme ji pro lidi vybojovali.
Máte představu, čím se odměníte?
Maminka napekla bábovku, takže jsem v pohodě. Tedy pokud ji týmový manažer nesnědl, protože je vždy nadšený, když něco z domácí kuchyně dovezu.
Honil se vám hlavou už sobotní závod žen? Šetřila jste se trochu?
Vůbec. Na sobotu jsem nemyslela. Závod je závod a já jsem měla tolik holek před sebou, že jsem jela, jak to šlo. Samozřejmě dnes to bylo trochu jiné, co se rychlosti týká. Bylo třeba trošku ubrat, zpomalit. Trať hodně klouzala, a kdybych jela jako blázen, tak bych spadla, což jsem nechtěla.
