Článek
Jste rád, že vám blízcí v čele s manželkou konec kariéry rozmluvili?
Určitě. Mám ze skoků radost, zase mě začaly bavit. To platí u každého sportovce, že když nemá chuť do tréninku nebo ho nenaplňuje, výsledky nemůžou přijít. To jsem cítil od půlky minulé sezony. A jak jsem si řekl, že chci končit, nějak to ze mě spadlo a získal jsem novou chuť do tréninku.
V té chuti je tedy největší rozdíl mezi Romanem Koudelkou vloni a letos?
Přesně tak. Když jsem měl svou nejlepší sezonu, těšil jsem se na trénink jako se štamgasti těší do hospody. Neříkám, že teď je to stejné, ale už se i ten pocit vrací.
Je to vidět i na vašich skocích, často po nich předvádíte radostná gesta…
Užívám si je. I kdyby skoky, co jsem teď předvedl v Engelebergu, stačily třeba jen na patnácté místo, mám z nich úplně stejnou radost. A já jsem typ, který emoce projevuje.
Zobrazit příspěvek na InstagramuPo závodech je hlad no 🤣🤣🤣 #skijumping #worldcup #engelberg foto @viktorpolasek 🤘
V Engelbergu jste byl devátý, o moc lepší povzbuzení jste si před Turné nemohl přát.
Měl jsem velkou radost. Už tréninky na konci léta naznačovaly, že by to tímhle směrem mohlo jít. Před prvními závody ve Wisle jsem onemocněl, trochu se to zaseklo a chvíli jsem stagnoval. Ale bodoval jsem v každém závodě a po minulé sezoně si dokážu vážit každého bodu.
A to jste se svými skoky ještě nebyl zcela spokojený, i to je dobré znamení.
Rozhodně, oba byly zpožděné, daly se přidat dva tři metry a mohl jsem bojovat i o stupně vítězů. Ale nečekám, že teď budu v každém závodě do desítky, můj cíl pro Turné je bodovat v každém závodě.
Vloni jste ukončil své trápení na Turné v polovině, to asi nebylo snadné rozhodnutí.
Zase tak těžké to nebylo. Vzpomněl jsem si na některé roky předtím, kdy jsem se na Turné dotrápil až do konce a nemělo to vůbec žádný efekt. Tak jsem radši byl doma, řekl Richiemu (tehdejšímu kouči Schallertovi), že budu jen odpočívat, abych se na skoky zase těšil, a on souhlasil. Tak jsem byl na sjezdovkách, což se mi dlouho nepovedlo, pátého ledna jsem šel s kamarádem na ryby, jak bylo plus devět… Bylo to příjemné, ale radši bych tyhle věci zažíval až po sezoně. (úsměv)
Roman Koudelka v letu.
ČR lyžařů Svaz
Kvůli Turné mají skokani tradičně krátké Vánoce. Odjíždí se vám od rodiny a dvouapůlletého syna Karla čím dál hůř?
To zase ne. Malej je živel, tak si aspoň odpočinu… (směje se) Ale po jednom dnu mi začne chybět. Naštěstí jsem byl přes Vánoce týden doma, to se mi dlouho nepovedlo. Turné je pak dlouhé, ale v dnešní době skypů a dalších vymožeností už to není tak složité.
Na Turné budete startovat už pojedenácté, mění se v průběhu let vaše obliba můstků?
Přirostl mi k srdci Innsbruck, který jsem dřív nemusel, ale pak jsme na něm s Richiem často trénovali. Pořád nejméně oblíbený je poslední závod v Bischhofshofenu, kde je specifický dlouhý nájezd. Tam mi to sedne málokdy…
V pozici jasného lídra Světového poháru jede na Turné Japonec Rjoju Kobajaši, jenž do této sezony nestál na stupních vítězů. Je to pro vás překvapení?
Čekal jsem nahoře jiná jména. První svěťák ve Wisle byl od všech týmů nervózní, myslím, že kdybych tam skákal jako teď v Engelbergu, musím bojovat o vítězství. Ale jak pak zrušili závody v Neustadtu, všichni potrénovali a kvalita šla hodně nahoru. Když to Kobajašimu sedne, je teď k neporažení. Ale zažili jsme třeba u Morgensterna nebo Koflera, že před Turné vyhráli všechno a pak se jim nedařilo. Takže čekám, že vylítne někdo nový.
