Článek
Když má popsat své problémy, jinak výřečná dívka se odmlčí. „Sama moc nevím, jak to pojmenovat. Ale upadla jsem do přesvědčení, že čím budu hubenější, tím líp budu sportovat,“ vypráví. Váha klesala, ale Havlíčková ztratila kontrolu nad svým stavem. „Najednou bylo těžké to zastavit a říct, že takhle to nechci,“ vrací se k nelehkému období v loňském roce.
Do té doby si většími zdravotními problémy neprošla, o to hůř se s nastalou situací srovnávala.
Pomohla rodina
„Bylo to hrozné období. Najednou pro mě nebyl prioritou výkon, ale být co nejhubenější. Měla jsem obrovské tréninkové výpadky, byly momenty, kdy jsem nevěřila, že dokážu závodit. Nebýt mé úžasné rodiny, tak tu teď nesedím. Uvědomila jsem si, že závody jsou pěkné, ale zdraví je jen jedno. To je priorita,“ má jasno.
O svých trablech mluví už v minulém čase. „Půl roku jsem vegetovala, žila od tréninku k tréninku, vytratila se z toho radost. Teď je zpátky. Ale nikdy nemůžete říct, že je to úplně za vámi, pořád ten boj trvá,“ uvědomuje si. Brzy zjistila, že zejména mezi vytrvalostními sportovkyněmi není zdaleka jediná, kdo se s podobnými i výrazně horšími potížemi potýká.
Gabriela Koukalová při vyhlášení výsledků ankety Sportovec roku.
Ostatně poruchy příjmu potravy potkaly například bývalou běžkyni na lyžích a dnes maratonkyni Evu Vrabcovou či biatlonistku Gabrielu Koukalovou. „Přijde mi, že v české společnosti je to trochu tabu, ráda bych, aby se to změnilo,“ dodává Havlíčková.
