Článek
„Nejsem pověrčivý,“ tvrdí Bauer. Ale v tažení za křišťálovým glóbem si v předešlé zimě snad ani jednou neodpustil večerní zastávku v servismanském hnízdě, v němž naleznete ledacos. I to minimum nutné k přípravě grogu, pro mnohé nepřekonatelné lahůdky v zimním čase.
„Dával jsem si vždy jen slabý,“ usmívá se Bauer. „Programově se tomu teď ale zkusím vyhnout. Uvidíme, jestli odolám, ale chci to zkusit bez rituálů, opravdu na to moc nejsem,“ říká.
Ani barvení vlasů, obvyklé před cestami na některé dřívější vrcholné akce, nemá pro tuhle zimu v plánu. Do Sappora na loňské MS mířil s tmavým přelivem. „Ale teď žádné výstřednosti,“ směje se jednatřicetiletý Bauer, otec dvou dětí, které mu i s jeho manželkou budou držet palce doma na Božím Daru.
Ale něco obvyklého si před startem přece jen dopřeje. Rozjezd na muziku. Kdysi sáhl po tvrdších kalibrech, třeba Metallice. „Před rokem jsem jezdil na Eminema,“ připomíná jméno zpěváka, který ho dostával v posledních minutách před startem do varu. „Měnit to asi nebudu, ale nic není jisté,“ přemítá.
Dnes se s celým týmem přesouvá do dějiště úvodní části Světového poháru. Nějaké čtyři hodiny cesty a bude v Gällivare. Stále u polárního kruhu, už však ne ve Finsku, ale ve Švédsku.
