Článek
Dny po květnové nehodě v areálu v Břízkách zná jen z vyprávění lékařů. „Prý jsem chtěla domů, že nechci být nemocná. Museli mě i přivázat, protože jsem vstávala a chtěla jít pryč. Lehala jsem si na zlomené rameno a sundávala z nohy ortézu,“ popsala pro server biatlon.cz.
Přítel ji nosil
Výčet jejích zranění byl dlouhý, na jejím těle téměř nebylo místa bez zlomeniny či pohmožděniny. Lékaři bojovali o funkčnost jejího mozku i oka, pak aby mohla chodit…
Oporou finišmanky bronzové štafety při letošním Světovém poháru v Ruhpoldingu byla rodina a přítel Dan. „Jsem spíš tvrdohlavá a nechci, aby se o mě někdo staral. Přesto jsem byla ráda, když si mě z nemocnice vzal na víkend a nesl mě v náručí po schodech, když jsem byla na vozíku. Nehodu nenesl dobře, všichni z rodiny plakali,“ vzpomíná Zvařičová.
Stihne mistrovství Evropy?
Teď už má vyhlídky optimističtější. Není dokonce vyloučeno, že by si mohla zazávodit na konci nadcházející sezóny. „Záleží na vývoji, ale vše vypadá dobře. Mohla by třeba nastoupit do štafety při domácím mistrovství Evropy,“ věří předseda Českého biatlonového svazu Václav Fiřtík.
Zvařičová se zatím těší z dílčích posunů. „Teď jsem konečně doma a můžu kamkoliv. Největší radost mi dělá, že se můžu vyspat u sebe v posteli. Ale všechno se ozývá a nebude to sranda. Rozhodně nechci nic uspěchat kvůli jedné sezóně,“ ujišťuje biatlonistka.
