Rubriky:

Lyže a snowboard

Bez prášků na svah nemůže. Přesto dvanáctkrát operované koleno Hudce nezastavilo

17. prosince 2016 10:54 - Val Gardena

Bez bodu zůstává Jan Hudec ve světovém poháru alpských lyžařů i po pátečním vystoupení při super-G v jihotyrolské Val Gardeně. Na sjezdovce Saslong skončil jednašedesátý. A vyprávěl, jak si zvyká na nové lyže, bojuje s následky dvanáctkrát operovaného kolena i změně, kterou mu přinesl přestup od kanadské reprezentace do české letos v létě.

 

Radek Malina, Právo

Máte za sebou tři starty za Česko. Jaké pro vás byly první závody po přestupu z kanadské reprezentace?

Jsem pyšný, že jezdím v českých barvách. Ani jsem se necítil divně. Spíše to bylo zvláštní pro moje bývalé parťáky z týmu, kteří byli zvyklí vídat mě v barvách Kanady.

Změnili bývalí týmoví kolegové postoj, když jste nyní jejich soupeř?

Jsou trošku tišší. Ale normálně se bavíme. Při prohlídce trati vtipkujeme. Vědí, že mám vlastního trenéra. Nebojí se mě upozornit, když se zeptám, na nějakou důležitou technickou věc. Určitě mě nepřehlíží.

Neměl jste z jejich reakcí po „přestupu" do českých barev obavy?

Ne. Jsem dost starý, abych řešil takové věci. Před deseti lety bych se bál, jestli mě budou mít dál rádi. Ale nyní jsem v komfortní situaci. Dosáhl jsem v kariéře určitého stupně, nemám s nikým zásadní problém. Mám dost stresů s lyžemi a koleny. To jsou věci, na něž se musím soustředit. Nezajímají mě nějaké žabomyší války.

Musel jste se od nové sezóny uskromnit z hlediska zázemí při závodech?

Co se týče hotelů, mám lepší, než při závodění za Kanadu. Ve Francii jsem bydlel s Nory a delegací Mezinárodní lyžařské federace. Teď jsem přijel do Val Gardeny a první den mi přinesli sedm chodů k večeři. To bylo docela slušný... Mám dokonalé zázemí.

Výsledky však zatím chybí. Proč se nedaří bodovat?

Je to těžší, než jsem si představoval. Letos zkraje roku jsem absolvoval dvě operace levého kolena. Před sezónou jsem se cítil dobře fyzicky, měl jsem sebevědomí. Žil jsem v přesvědčení, že skočím na nové lyže a budu jezdit dobře. Jenže mám určitý tréninkový deficit. Chybí mi kilometry na lyžích z letních měsíců, kdy jsem ještě měl určité úlevy kvůli zdraví. Dalším faktorem byl přestup z Rossignolu na lyže Stöckl. Jde zrovna o dvě značky, mezi nimiž je v rámci světového poháru největší rozdíl. Ale v tréninku cítím, že vše funguje. Výsledky v závodech nemám, což je fakt. Ale za oponou není situace tak špatná, jak vypadá.

Znervózňuje vás odstup od nejlepších?

Naštvalo mě to. Myslel jsem si, že manko smažu rychleji. Ale už jsem smířený se situací a neřeším, jestli jsem tři vteřiny za nejlepším. Nehodlám se kvůli uspokojení ega z jednoho výsledku zhuntovat. Po malých krůčcích se chci dostat nahoru. Mým cílem je mistrovství světa 2017 a hlavně pak olympiáda. Věřím, že mohu jezdit rychle. Jen musím vše sladit.

Máte medaili z olympiády i mistrovství světa. Nechybí třeba motivace?

V žádném případě. Chci vyhrát a jezdit rychle v českých barvách! Vše směřuji k únorovému mistrovství světa. To je první z cílů. Na šampionátu se nebudu na nic vymlouvat. Koleno mě bude bolet stejně. Mám dobré prášky, které mi nedělají paseku v hlavě, nevadí žaludku a mohu s nimi jezdit, aniž by to bylo nebezpečné.

S prášky tlumícími bolest budete jezdit tedy i v dalších měsících?

Už nikdy nebudu jezdit bez nich. Bohužel. Jedině, že by se stal nějaký zázrak. Funkčně je koleno v pořádku, mám v něm sílu, ale nemám tam prostě chrupavku. Proto jsou bolesti tak velké. Při chůzi nebo jízdě na kole jsem v pohodě. Ale úhel kloubu při lyžování prostě způsobuje strašnou bolest. Nemohu čekat nic jiného, když mám koleno už dvanáctkrát operované. Před pátečním startem super-G tady ve Val Gardeně jsem musel na kopci hledat doktora, aby mi dal tlumící injekci.

Lze se od bolesti při závodech oprostit a jít na start s čistou hlavou?

Je to bitva mezi tělem, mozkem a srdcem. Tělo mi říká: Co blázníš, slez z těch lyží. Ale srdce chce lyžovat. Takže klíčovou práci musí vykonat hlava, abych věřil, že oblouk na svahu mohu udělat správně. Začíná to vlastně už ráno, protože když vstávám, bolest v koleni se připomene. Ale pokaždé bitvu v hlavě vyhraju.

V součtu jste měl třináct operací kolen. Dvakrát zlomený kotník, palce obou rukou, navikulární kost na ruce, zápěstí, zlomený nos, úraz zad. Vážně vás nikdy nenapadne, že nemáte zapotřebí znovu riskovat další zranění?

Doktor mi už dávno řekl, že s mým kolenem by se nevěnoval lyžování ani rekreačně. Jenže kdybych ho poslechl, neměl bych medaili z olympiády ani mistrovství světa a přišel bych o spoustu okamžiků, které pozitivně změnily můj život. Já viděl jako malý olympiádu v Calgary. Nadchlo mě, když jsem viděl závodníky jezdit šusem na sjezdovkách. Snil jsem, že to bude můj život. A skutečně se tak stalo. Lyžování je celý můj život. A ještě pár let bude.

Radek Malina, Val Gardena, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard