Rubriky:

Lyže a snowboard

Třikrát propadl u maturity. Stěžoval si, že z něj dělají rváče a děvkaře. Hvězda svahů v padesáti dál brousí kolem žen

19. prosince 2016 17:57 - Řím

Ne že by se cpal všude, ale je k vidění často, i když už dávno neudivuje elegancí i dravostí na svazích. Alberto Tomba objíždí různé soutěže krásy, propaguje parfémy i spodní prádlo a stihl též debut na stříbrném plátně. Byly doby, kdy dokázal ve své zemi v popularitě a sledovanosti konkurovat fotbalistům. Jedna z nejvýraznějších postav historie sjezdového lyžování slaví v pondělí padesátiny. Stále brousí kolem žen, ale zachovává si svobodu.

 

Petr Horník, Právo

"Když jede, prožívá Itálie celonárodní orgasmus," psali svého času novináři o slalomáři Albertu Tombovi. Trojnásobný olympijský vítěz, dvojnásobný mistr světa a majitel devíti křišťálových glóbů včetně jednoho velkého proslul dravým stylem, jeho motto znělo "raději nedojet, než nevyhrát". Neméně ho ale proslavily i jeho časté skandály a milostné avantýry.

Černovlasý Ital přezdívaný Tomba la Bomba, Alberto Magnifico či Maestro vládl na přelomu 80. a 90. let točivým disciplínám. Vedle sbírky medailí z olympijských her a mistrovství světa si připsal i 50 výher ve Světovém poháru. Více jich mají pouze Švéd Ingemar Stenmark a Rakušan Hermann Maier.

"Když vypadnu, tak jsem byl většinou rychlejší než moje lyže. Firma Rossignol mi totiž dává místo lyží prkna od sudů," řekl jednou známý šoumen. Ženy ho zbožňovaly, novináři jej pronásledovali. "Udělali ze mě rváče, pijana, děvkaře, tlučhubu, hulváta, žrouta a blbce," stěžoval si Tomba, který jednou po paparazziích hodil ze stupňů vítězů lahev šampaňského i pohár.

V mládí chtěl rodák z Boloni, jenž třikrát propadl u maturity a raději se stal karabiniérem, jako každý Ital být fotbalistou. I kvůli úspěchům slavného krajana Gustava Thöniho, který mu později dělal osobního kouče, nakonec u Tomby vyhrály lyže.

V 17 skončil čtvrtý ve slalomu na juniorském mistrovství světa, v prosinci 1985 debutoval ve Světovém poháru a o rok později dojel v obřím slalomu na SP v Alta Badii druhý. V téže disciplíně získal díky bronzu na světovém šampionátu 1987 v Crans-Montaně svou první velkou medaili.

Na olympijských hrách 1988 v Calgary ovládl obě točivé disciplíny, totéž zopakoval i o osm let později na mistrovství světa v Sierra Nevadě. Mezitím na OH 1992 v Albertville vedle zlata z "obřáku" získal stříbro ve slalomu, které navzdory nevydařenému prvnímu kolu obhájil i v Lillehammeru 1994.

V následující sezóně vyhrál celkové hodnocení Světového poháru, na MS 1997 v Sestriere přidal do sbírky bronz ze slalomu. Na olympiádě v Naganu měl ale k medailím daleko, a tak ještě v témž roce ukončil v 31 letech kariéru. "Už mě nebaví mrznout, byl jsem pořád nastydlý," vysvětlil své rozhodnutí, za kterým stály hlavně ztráta motivace, stres a únava.

Kromě jiných aktivit sbírá vína, jezdí na motocyklu nebo pomáhá postiženým dětem. V roce 2006 byl ambasadorem olympijských her v Turíně, dokonce si pohrával s myšlenkou na návrat.

"Chci být jen kluk z vesnice, co se pořád směje. Chci být už jen Albertem, nikoliv Tombou," řekla pak při jedné z návštěv Prahy bývalá hvězda. Před časem pomáhal stále svobodný milovník žen jako poradce italského svazu při výchově mladých talentů.

ČTK, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard