Článek
Závodní kopec jste si tu vyzkoušela zatím ještě bez branek. Jaký je?
V neděli jsme měli první oficiální ježdění a moc se mi líbil. Má příjemný sklon, k cíli to trochu padá. Jsou tam dvě nebo tři nerovnosti, takové hupy, ale na jízdu to bude příjemné.
Písek ve sněhu nevadí?
Pro mě je to dobrý, ale prkna trošku trpí. Na druhou stranu napadl čerstvý sníh a má přijít další, tak si úplně nedovedu představit, jaké budou podmínky.
Trať bude stavět váš italský kouč Erich Pramsohler. Může to být výhoda?
Většinou je to tak, že když staví něčí trenér, jeho jezdci vypadávají. Měli jsme s trenérem poradu a bavili se o tom, tak jsem mu říkala, že je mi úplně jedno, jak to postaví. Sám říkal, že chce branky postavit, aby to bylo sjízdné pro všechny a všichni si to užili.
Už vám někdy stavěl ve Světovém poháru trať?
Zatím nikdy, tak nevím, jestli je to dobré nebo špatné znamení. Snad dobré... (úsměv) Ale třeba teď v Turecku stavěl můj bývalý trenér Richie Pickl. Nějak to vymyslel, ale pak to musel přestavět, protože trať nebyla podle pravidel. Nakonec tam stejně udělal dvě průjezdné branky, protože je má natrénované s týmem, ale do finále se nikdo z jeho týmu nedostal, což byla kuriozita. Prostě to překombinoval, já myslím, že mám rozumného trenéra, který postaví pěknou trať.
Pomalu vám končí náročná sezóna, poprvé absolvujete i dvojboj světových šampionátů, před snowboardovým také lyžařský. Cítíte únavu?
Mě nejvíc ničí cesty a čekání na letištích. Neusnu v žádném dopravním prostředku, ani na letišti… Ale tady se cítím v pohodě, už jsme tu delší dobu, tak jsem se stihla aklimatizovat a mám plno sil.
Čekají vás tu dvě disciplíny. Po úterním obřím slalomu i slalom, v němž jste zvítězila předloni v Lachtalu. Poté ale vypadl z olympijského programu, změnilo se pro vás něco?
Některé týmy se uchýlily k tomu, že trénují víc obřák, ale konkurence je pořád velká v obou disciplínách. Já se na začátku sezóny chtěla soustředit víc na obřák, ale pak jsem dva svěťáky v obřáku nemohla jet, tak jsem najednou potřebovala víc slalom. Je to teď tak půl na půl.
Kdo vám tady bude fandit? V Lachtalu jste měla mámu, tátu i dědu.
Sem vyrazili máma s taťkou, děda bude sledovat závod v televizi, přece jen je to dlouhá cesta.
Na minulém šampionátu jste jako alpské disciplíny měly závody bokem od ostatních snowboardistů a akrobatických lyžařů. Jste ráda, že tady potkáte i ostatní?
Bude to znít sobecky, ale je mi to úplně jedno. Já jsem taková, že si pořád dělám svoje věci a máme zajetý režim s týmem, že mě ani nenapadne se jít podívat na jinou disciplínu. Vím, že pro mě je důležitější jet domů a odpočinout si, protože mám třeba masáž…
