Rubriky:

Lyže a snowboard

Česká sportovní rarita? Obecně moc talentu nemám, překvapuje Ledecká

9. ledna 2018 11:09 - Praha

Už její účast na zimní olympiádě ve snowboardingu i sjezdovém lyžování bude unikátním počinem. Ale ambice Ester Ledecké sahají mnohem výše než k účasti. Vždyť ve Světovém poháru vyhrála v paralelním obřím slalomu devět z posledních jedenácti závodů.

 

Sport.cz s použitím ČTK

Když jste se prosazovala do špičky, veřejnost vás vnímala jako dceru zpěváka Janka, pak jste udivovala schopností kombinovat dva sporty. Na co se lidé ptají nejčastěji teď?

Asi pořád se ptají, jak je možné, že dělám dva sporty na takové úrovni. To jim nejde do hlavy. Mně teda taky ne. (úsměv)

Vedla jste si někdy statistiku, kolik hodin strávíte na lyžích a kolik na snowboardu?

Vždycky bylo malinko víc tréninku na lyžích. Ale tuhle sezónu to možná vyjde půl na půl.

Když jedete na hory, trvá vám sbalení věcí na dva sporty dvakrát déle?

My jsme v podstatě sbaleni pořád. Mám všechny své věci v jedné dodávce, kterou vozí servisák a fyzio. A zbytek mám ve svém autě. Však také servisák nadává, že by radši pracoval s člověkem, co má jen jednu tašku, ale musí to přetrpět. (úsměv)

Stalo se vám někdy, že jste si sbalila věci omylem na druhou disciplínu?

Jejda, to se děje furt. Ale když už běží sezóna, mám zabalené všechno naráz v jednom autě. Vyndám vždycky jen špinavé prádlo, vyperu a vrátím zpátky.

Odmala jste slýchala, že si jednou budete muset vybrat, jestli lyže, nebo snowboarding. Bylo těžší tomu tlaku odolávat tehdy, nebo teď?

Teď už to slýchám daleko míň. Spíš narážím na trenéry, kteří mě podporují, protože jim je jasné, že mě hned nepřesvědčí, abych dělala jen jednu disciplínu. Vyjdou si vstříc a přemýšlejí, co by lyžování mohlo dát snowboardingu a naopak. Toho si vážím, protože když mi bylo kolem patnácti, od trenérů tam byl slušný tlak, abych se rozhodla, a já říkala, že si to udělám tak, jak budu chtít.

České naděje pro Pchjongčchang
seriál rozhovorů Sport.cz & Práva
Ondřej Moravec - biatlon
Eva Samková - snowboarding
Martina Sáblíková - rychlobruslení
Eva Puskarčíková - biatlon
Ester Ledecká - snowboarding/alpské lyžování

Když jste jako malá sledovala olympiádu, koukala jste víc na lyžování, nebo snowboarding?

Olympiádu jsem sledovala, ale spíš lyže. Snowboarding jsem podle mě nikdy neviděla, přece jen v televizi tolik nebyl.

Váš děda Jan Klapáč má dvě olympijské medaile z hokeje. Vyprávěl vám o hrách?

On vypráví spoustu příběhů, až se v tom člověk zamotá. Já si vždycky přála, aby to sepsal, protože to jsou tak krásné zážitky. Zvlášť v hokejovém kolektivu, když ta parta drží při sobě, co ti kluci zažijou…

Závidíte mu? To jako vyznavačka individuálních sportů nezažijete…

Má to své plusy i minusy, aspoň se nemusím bát, že to zkazím někomu jinému než sobě. Anebo že to někdo zkazí mně. Když člověk něco vyhraje, u hokejistů se ta radost dá sdílet, ale já mám kolem sebe také tým skvělých lidí, které si vybírám.

Olympiádu jste okusila už před čtyřmi lety, tehdy vám ji ale kazila bolest zad.

Byla to má první olympiáda, já se strašně těšila, ale bohužel mi to trochu pokazilo zdraví a nemohla jsem si hry užít tak, jak jsem chtěla. Ale z výsledků jsem pak byla nadšená.

Šesté a sedmé místo bylo jistě skvělé, ale bez bolesti byste asi mohla být ještě výš.

Byla nějaká očekávání, že přivezu medaili, ale já to tak neviděla. Závody byly super, akorát bolesti zad byly docela silné. Pořád jsme řešili, jestli pojedu a tělo to zvládne…

I renomovaný fyzioterapeut Pavel Kolář vám start spíše rozmlouval, teď už doktory posloucháte víc?

Ono to bylo trošku jinak. Pan profesor mi říkal, že to je na mně, protože ze své pozice mi těžko může něco nakazovat. Ale neříkal mi, že by to bylo opravdu nebezpečné a rizika velká, to bych se možná rozhodla jinak.

Vy máte své vítězné trofeje schované doma na půdě, je tam pořád dost místa?

Je. A kdyby to vypadalo, že se tam nevejdou, přikoupím si ještě nějakou místnost. To se nebojte, vždycky bude kam trofeje dávat. (úsměv)

Zajdete se tam občas pokochat tím, co jste už dokázala?

Ono je to patro otevřené, takže na tu malou půdičku vidím z postele. Je motivující to všechno vidět před spaním.

Zdá se vám o závodech?

Já mám spoustu snů, ale většinou nedávají smysl. Jsou tam nosorožci, jednorožci, bílí medvědi… Většinou je to sci-fi, ráno se probudím a vůbec nevím, co se děje.

Vaším lyžařským pomocníkem je bývalý úspěšný sjezdař Ondřej Bank. Vy jste perfekcionistka, on trochu bohém. Jak se vaše světy prolínají?

On má pořád ještě čerstvý pocit závodníka, což vám žádný jiný trenér nedokáže předat. Tomáš Bank říká, že jsme oba strašní mimozemšťani, když si nejsme schopni vzpomenout, co je za den a je nám to jedno. S Ondrou si rozumíme i jako lidi, což je hrozně důležité, snaží se mě naučit i nějaké fyzio cviky třeba v rozcvičce, protože sám měl problémy se zády.

Považujete pro svoji cestu do špičky za důležitější talent, nebo ochotu na sobě dřít?

Já si obecně myslím, že moc talentu nemám. Když zkouším nové sporty, většinou mi to ze začátku vůbec nejde. Ale když mě něco baví, jsem ochotna tomu věnovat sto procent času, abych se zlepšovala. To je má výhoda i nevýhoda, protože si musím hlídat zdraví, aby toho nebylo moc. S Tomášem hrajeme takovou hru, že on sundává brány, já vždycky jedu dolů, už ani nepiju, neberu si bundu a spěchám nahoru, jestli stihnu projet ještě pár bran.

Jste pořád stejně hyperaktivní? Nepřibývá větší potřeba odpočinku?

Snažím se to brát s mírou a dbát na to, abych měla záda v pohodě. A když cítím, že nejsem úplně fit, spíš se koncentruju na rehabilitaci a cvičení. Zvlášť po dlouhých cestách.

Zimu máte nabitou závody jak málokdo jiný. Po sezóně přece musíte být unavená.

Úplně to na sobě necítím, jak mě ježdění baví. Sezóna strašně rychle uteče. Na začátku si myslím, že tělo ani tolik závodů a tréninků nemůže zvládnout a na jaře si říkám, že bych ještě něco jela. Ale i trenéři se mě snaží hlídat, na konci sezóny je tělo nejnáchylnější ke zraněním.

Co vás baví, když zbude i trocha volného času? Nákupy vašich oblíbených komiksů?

Obecně chození na nákupy nesnáším. Navíc brácha má o ulici dál tolik komiksů, co nepřečtu za celý život. Tam občas chodím jako do knihovny.

Bratr Jonáš vaše kombinézy stylizuje do podoby akčních hrdinů, i ti ale většinou mají svojí Achillovu patu. Co vy?

Asi cestování, to je můj jediný kryptonit (látka, která omezovala schopnosti Supermana).

Za bosse vašeho týmu označujete svoji maminku. Zdá se, že máte idylický vztah…

Já ji mám jako svou nejlepší kamarádku. Říkám jí úplně všechno a od dětství máme hrozně hezký vztah. Dokážeme prochechtat celý den. Třeba sedíme na večeři, rozhlížíme se kolem a říkáme si o každém z těch lidí, co by mohl dělat za povolání. Vymýšlíme hrozné kraviny, smějeme se a ostatní koukají, jestli jsme se nezbláznily…

Mimochodem, víte, proč vám rodiče vybrali jméno Ester?

Ani nevím. Ale vím, že už když spolu chodili, Janek říkal, že jednou budou mít Jonáše a Ester. A ono fakt jo. Podle mě je to nejhezčí jméno, co mi mohli dát.

A vy jste pak vymyslela zkratku STR?

Já se tak podepisovala na obrázky, když jsem ještě neuměla psát. Jonášek už to uměl, já chtěla taky, maminka mi diktovala Ester a já psala es, té, er.

ESTER LEDECKÁ
snowboarding, sjezdové lyžování
Narozena: 23. 3. 1995 v Praze
Bydliště: Praha
Stav: svobodná
Klub: Dukla Liberec
Hlavní trenéři: Justin Reiter, Tomáš Bank
Největší úspěchy: ve snowboardingu mistryně světa v paralelním slalomu v Kreischbergu 2015 a v paralelním obřím slalomu v Sierra Nevadě 2017, vicemistryně světa v paralelním slalomu v Sierra Nevadě 2017, vítězka Světového poháru v alpském snowboardingu 2016 a 2017, juniorská mistryně světa v paralelním slalomu i obřím slalomu v Erzurumu 2013, vítězka deseti závodů SP v paralelním obřím slalomu a dvou v paralelním slalomu.
Účast na ZOH: Soči 2014, paralelní slalom – 6., paralelní obří slalom – 7.
Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard