Rubriky:

Míčové sporty

Elhotovou ničí střevní potíže. Cítila jsem se děsně zesláblá, řekla kapitánka. Ocenila ale slova Vaughnové

16. června 2017 21:32 - Hradec Králové

Slibovala, že po listopadovém narození syna Daniela udělá vše pro návrat při mistrovství Evropy. Basketbalistka Kateřina Elhotová slovo dodržela. Protahuje tím od roku 2007 trvající šňůru účastí na vrcholných akcích české reprezentace a v Hradci Králové by měla být klíčovou postavou. Jenže těsně před začátkem turnaje 27letou hráčku pražského USK postihly silné střevní potíže a odrazilo se to bohužel na jejím výkonu.

 

David Taneček, ČTK

Proti Ukrajině jste proměnila až svou osmou střelu na koš. Cítila jste výrazný zdravotní handicap?

Bylo to těžké ustát, když se vedle hry perete ještě s něčím navíc. Chtěla jsem věřit, že to odezní, ale před zápasem se to vrátilo a cítila jsem se na hřišti děsně zesláblá. Možná i proto na mě padlo nezvyklé střelecké trápení a bylo asi taky vidět, že nenacházím dost sil, abych se víc rvala s hodně tvrdě hrajícími soupeřkami. Nebyla jsem na ty jejich lokty nachystaná, bylo tam víc faktorů.

Proč se ale premiéra celému týmu nepovedla?

Věřily jsme, že s Ukrajinkami můžeme hrát rovnocenně. Bohužel jsme si je na začátku nechaly děsně utéct, když jsme všechny neproměnily spoustu střel a daly pak hlavy dolů. V poločase ale měla Kia Vaughnová v šatně hodně emotivní projev, že se nesmíme takhle prezentovat, že každá z nás musí dát víc ze sebe, především srdce. Jsem ráda, jak to zabralo.

Zkoušela naturalizovaná pivotka mluvit česky?

Ne, říkala to anglicky, ale všechny jsme jí rozuměly. Byl v tom velký kus člověčiny. Určitě její slova pomohla, od třetí čtvrtiny jsme se víc hecly v obraně, jenže ta ztráta byla už fakt veliká. Možná jsme teď pod větším tlakem, ale nesmíme si ho pustit do hlavy a v sobotu prostě Maďarky porazit. Snad se i já budu za 24 hodin cítit lépe, abych týmu víc pomohla.

Cítíte i určitý závazek jako kapitánka?

Pro mě je to velká čest a ukázka důvěry. Já se ale nechci stylizovat do role šéfky, aby holky dělaly, jak já řeknu. Všechny mě nějakým způsobem berou, a to je důležité. Nemusím se bát cokoli říct, ten vzájemný respekt tam je, ale určitě nebudu jako kapitánka na nikoho křičet, to není v mém naturelu.

Pořád ale platí, že od narození miminka, které vám v dějišti šampionátu hlídá maminka, už pro vás není basket alfou a omegou?

Možná mi to prospělo. Nehroutím se, nad spoustou věcí umím mávnout rukou. Středem vesmíru je pro mě malej. I tady, když přijdu na pokoj, chci se mu věnovat a nehodím si nohy nahoru. Ale pomáhá mi opravdu hodně mamka, která se o něj stará, když jsem na hřišti. A protože je zvyklý v sedm večer chodit spát, tak ho i ukládá, protože to my ještě hrajeme. Ještě v noci ale pořád vstávám ke kojení a nemám tolik odpočinku, jak bych asi potřebovala, ale při mamčině péči si tady dám i přes den šlofíka. Teď ale skutečně vzhledem ke všem okolnostem především potřebuju nabrat sílu.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Časová osa: Míčové sporty

Filtr článků - Míčové sporty