Rubriky:

Míčové sporty

Svazek z písku, v němž není prostor na tajnosti, vrátil chuť rvát se o sny

2. srpna 2017 11:08 - Vídeň

Jedna bez druhé se prakticky nehnou. Společně trénují, hrají zápasy, chodí do kina, na túry či na kávu. Právě u té si krátily dopoledne české plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Markétou Nausch Slukovou během úterního volného dne na MS. Od středy se ve Vídni vrhnou do bojů o medaili, která by vyšperkovala veletoč, jímž si zejména Hermannová prošla.

 

FIVB.com

Před dvěma lety měla milovaného sportu plné zuby. Výkonnostně upadala, ambice zůstávaly nenaplněny. "Pořád byl nůž na krku, protože kvalifikanti hrají k.o. systémem, který je nelítostný. Navíc si hráči musejí platit cestovné, stravné a ubytování, takže investují spoustu peněz ale nemají zaručeno, že se do hlavní soutěže, kde se dostávají prize money, dostanou," vzpomíná Hermannová na působení v páru s Bonnerovou.

O čtyřiadvacet měsíců později si připadá jako ve snu. Hrála na olympiádě v Riu, má stříbro z ME, letos slavila dvě pódiová umístění na turnajích světové tour. A to díky přestupu po bok Slukové.

"Je to obrovský skok. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku světového týmu, který mě přijal s otevřenou náručí. Mám lepší tréninkové zázemí a možnosti kvalitnější přípravy. Na světovce jsme se pak rychle dostaly z kvalifikace do hlavní soutěže a tam se hraje s větším klidem. Alespoň co se zápasů ve skupině týče, když víte, že po jednom zápase nemusíte balit kufry. Navíc moje hra se o dost zlepšila a mám z beachvolejbalu opět radost," popisuje nadšeně Hermannová.

Kamarádky i mimo hřiště

Parťačka a její manžel i trenér Simon Nausch pro ni jsou prakticky druhou rodinu. „Trávíme společně více času, než s vlastními blízkými. Je nedocenitelné, že jsme kamarádky i mimo hřiště," míní Hermannová.

Úzký kontakt skupiny, kde další dva klíčoví členové týmu tvoří pár, pochopitelně přináší čas od času i napjaté situace. "Na tréninku se nám Simon snaží předat co nejvíce informací, chce abychom hrály dobře. Někdy dojde na ostřejší diskuzi, ať už se mnou nebo s Markétou. Ale to je běžné u všech týmů," vypravuje Hermannová.

A zatímco sama v případě pocitu křivdy raději mlčí, její partnerka si servítky nebere."Maki si občas jako Simononova manželka dovolí malinko víc. Nikdy si ale nenadáváme a vždycky se nakonec rozumně domluvíme. Ale je jasné, že si někdy lezeme na nervy," culí se Hermannová, která velmi dobře pozná, když to v soukromí parťačky zajiskří. „Někdy z Markéty vycítím, že přijde kvůli něčemu naštvaná a mají mezi sebou se Simonem určité napětí, ale z tréninku jsem ještě odcházet nemusela," směje se.

Má dokonalý přehled o životě Slukové, opačně platí totéž. „Markétě se svěřuji se vším. Věříme si, což je základ," líčí Hermannová. Vyhovuje jí, že mottem týmu na cestě k úspěchu je otevřenost. „Simon chce mít přehled nejen o sportovní situaci, ale i o soukromí. Výkonnost je úzce provázána s pohodou v osobním životě. Jakmile se hlavou honí rodinné trable, kluci nebo něco dalšího, hned se to projeví na koncentraci. I proto jsem se naučila nic netajit. Stejně jako se svěřuji Markétě, tak jsem otevřená k Simonovi coby trenérovi," říká Hermannová.

S ohledem na množství společně strávených týdnů je však nevyhnutelné i občasné napětí mezi dvěma reprezentantkami. „Někdy si lezeme na nervy a vadí nám každá blbost. Jsme schopné hodně živě diskutovat o zkaženém míči nesmyslně dlouho. Pak je třeba si dopřát prostor. Je to prostě jako v manželství, jen se to naše odehrává na hřišti," směje se Hermannová.

Radek Malina (Vídeň), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Míčové sporty