Hlavní obsah

Satoranský nechápe, proč dostal při play off ve Washingtonu jen epizodní roli

Praha

Sezónu jako na houpačce prožil v zámoří český basketbalista Tomáš Satoranský. Nechápe, proč měl v play off jen epizodní roli a spíš seděl na lavičce Washingtonu, když předtím sám sobě, klubu i soupeřům dokázal, že na NBA má a že tam může být platným hráčem.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Basketbalista Tomáš Satoranský na tiskové konferenci po sezóně v americké NBA, kde hraje za tým Washington Wizards.

Článek

Jak svůj druhý rok za oceánem hodnotíte?

Bylo tam hodně momentů nahoru dolů, přesto jsem si nemohl nevšimnout, jak se moje role v klubu mění. Na konci základní části dokonce začali prodávat mé dresy, což jsem ani nevěděl, než mi to řekl majitel klubu Ted Leonsis, který při zápasech sedí hned vedle nás. Když jsem hrál třicet minut za zápas, byl to skvělý pocit a jsem nadšený i z toho, jak se nám dařilo v době, kdy jsem dostal tak velký prostor.

Proč se ale vaše pozice v týmu během play off tak razantně změnila?

Žádného vysvětlení od trenéra ani vedení se mi nedostalo. Konec sezóny byl pro mě hořký, celou sérií s Torontem jsem se protrápil. Pořád tomu nerozumím, proč jsem v play off nedostal pořádnou šanci. Zanechalo to ve mně smíšené pocity, ale vlastně šlo i o utvrzení pocitu, že v NBA nikdy nemáte nic jisté.

Jak vypadal výstupní pohovor na konci sezóny?

Každý ji vnímal jako nepovedenou, rozhodně jsme měli větší potenciál v týmu než hrát jen první kolo. Kouč Brooks i generální manažer Grunfeld mě chválili za progres, zejména v procentech střelby. Osobně bych ji ale chtěl zrychlit a přidat i víc zakončení po driblinku. I když se nejlépe cítím jako rozehrávač, tak trenér mě pořád vidí i na pozicích dva až tři, na čemž také musím zapracovat a zlepšit atletičnost.

Máte smlouvu ještě na rok. Tušíte, jestli o vás pak bude Washington ještě stát?

Příští sezóna bude důležitá směrem k mé budoucnosti. Zatím ale nemám žádné náznaky, ještě bude dost času promyslet další kroky. NBA je pro mě prioritou, ale k ničemu se neupínám. Dopředu mě žene touha zase předvést, že mohu být v nejlepší lize světa důležitý článek týmu.

Co jste dělal v zámoří, když vám skončily basketbalové povinnosti?

Zaskočil mě tak brzký konec. Přece jen jsem čekal, že budeme hrát déle než do konce dubna. Zajel jsem si tedy na pár dnů do Mexika, pak už jsem se ale těšil do Prahy na kamarády.

Chystáte ještě nějakou dovolenou?

Dlužím manželce svatební cestu, o kterou jsem ji loni ošidil. Vyrazíme tedy směr jihovýchodní Asie, Singapur a podobné destinace. Už v pátek půjdu rodinu partnerky podpořit na Prague Food Festival, který pořádají. Slíbil jsem tam servírovat rwandská jídla.

Co říkáte na čerstvý postup hokejistů Washingtonu do finále Stanley Cupu?

Capitals dost fandím a finále jim přeju, i proto, že s hokejovým klubem máme stejného vlastníka a dělíme se o halu.

Už jste navázal kontakt s českými hráči Capitals?

Ještě nebyla možnost se osobně seznámit. Sice žijeme ve stejném městě, ale vlastně se nepotkáme. Když jsme doma, tak oni hrají venku a naopak. S Kubou Vránou si ale docela dost píšeme a vím, že se byl i podívat na pár našich zápasech.

A vy jste zašel na hokej?

Jo, dokonce i play off s Pittsburghem jsem viděl. Když jsme hráli v Torontu, vydal jsem se i tam na hokej a mohl jsem být docela hrdý, když jsem viděl české kluky, jak řádí za Boston.

Pomůžete basketbalové reprezentaci koncem června v domácích zápasech kvalifikace MS proti Finům a Bulharům?

Abych řekl pravdu, ještě jsem se úplně nerozhodl. Ve středu jsem měl schůzku s trenérem Ginzburgem, během příštích dvou týdnů to vyřešíme. Už od půlky července bych rád makal s různými kondičními trenéry, mám možnost jet na individuální přípravu i do Sevilly. Také se těším na kemp v Praze, který pořádám, protože vidět dětské úsměvy je pro mě to nejvíc.

Reklama