Hlavní obsah

Dánům jsme to znechutili, radoval se český bek. Z tribuny ho hnaly i tři sestry

Praha

Vzpomínky na trápení proti slabším týmům ve skupině neožily, čeští florbalisté ve čtvrtfinále mistrovství světa v Praze hladce zvládli roli favorita a porazili Dány 10:1. Svůj první gól na turnaji si při demolici soupeře připsal i obránce Martin Kisugite.

Sestřih utkání ČR - Dánsko

 
Článek
Fotogalerie

V čem byl největší rozdíl ve výkonu českého týmu oproti prvním dvěma zápasům?

Už jsme se dokázali dostat do tempa a hrát víc na balonku. V prvních dvou zápasech to byla taková křeč, domácí šampionát, lidi, bylo toho na nás moc. Navíc jsme hráli dva roky zápasy s týmy elitní světové čtyřky, kdy se hraje zezadu na brejky. Najednou jsme byli v úplně jiné roli, což bylo těžké. Ale samozřejmě jsme měli vyhrát oba zápasy, to se nevymlouvám.

Ulevilo se vám, jak hladce jste čtvrtfinále zvládli? Třeba Švýcaři se proti Norům natrápili mnohem víc…

Jasně. On se florbal strašně vyrovnává, i slabší země mají zahraniční trenéry, rozdíly se smazávají. Když má soupeř natrénováno, prosazujete se strašně těžce.

Zlomil se zápas ve druhé třetině? V první ještě Dánové vstřelili kontaktní gól.

Přesně tak, pak trochu odpadli fyzicky. Hráli na dvě lajny, my na tři, máme víc natrénováno. Pak jsme jim to znechutili, snažili jsme se být furt na balonku.

Jak vás hřeje váš první gól na turnaji?

Samozřejmě mě těší. Já byl vždycky ofenzivní obránce, tady už to byla trochu křeč. I kluci si ze mě dělali srandu, kdy už něco vymyslím, tak jsem rád, že jsem pomohl týmu i gólem.

Střílel jste z poměrně velkého úhlu.

Jirka (Curney) mi to dal krásně po zemi na forhend, gólman se přesouval, to se musí dávat.

Útočník Tom Ondrušek vám hned bral míček…

Teď ho má kustod, určitě si ho vystavím.

Na kostce nad hřištěm se pak objevila česká vlajka s nápisem Kisi a číslem pět. Váš soukromý fan club?

To jsou mé dlouholeté kamarádky, s nimiž jsem chodil na gympl. Jsou to tři sestry, do dneška jsme dobří kamarádi. Jsem rád, že přišly a že je to bavilo.

Celkem už přišlo na šampionát přes 106 tisíc diváků, historický rekord padl tři dny před koncem šampionátu.

Je to obrovský… My to z hřiště tak nedoceníme, ale až se podíváme za měsíc, tak nám dojde, jak velká sportovní událost to byla pro celou republiku.

V sobotu vás čekají zřejmě Finové. Jsou schůdnějším soupeřem, než by byli Švédové?

Myslím, že poslední dva roky Švédové ukazovali, že jsou trochu v lepší formě. Ale Finové jsou obhájci zlata, porazit je bude hodně těžký úkol. Bude to podobný zápas jako se Švýcarskem. My budeme spíš ti, kdo budou chodit do brejků. Ale když k tomu přistoupíme zodpovědně a budeme je proměňovat, myslím, že máme šanci pomýšlet na finále.

Máte pocit, že jste se Finsku za poslední dva roky herně přiblížili?

Celá ta elitní čtyřka se vyrovnává, většina zápasů je o gól nebo o dva, dotahují se i další mančafty. Pro diváky je to jen dobře, myslím, že se brzy stane, že někdo z té top čtyřky ani do semifinále nepostoupí.

Finové tu mají starší kádr, své čtvrtfinále hrají v pátek večer. Může být den volna navíc pro vás velkou výhodou?

Mají věkový průměr kolem třiceti let, to bude jedna z našich výhod. Na druhou stranu jsou zkušení, vědí, jak regenerovat, takže zase nějaká obrovská výhoda to nebude.

Reklama