Článek
Pětadvacetiletá Koníčková patří ke stabilním reprezentantkám, na mistrovství světa si zahrála poprvé už v sedmnácti. S týmem Lappeeranty získala finský titul, pak se vrátila do Liberce, jenže cítila, že v týmu ze středu tabulky by herně nerostla. A zamířila do Vítkovic. „Kvůli mistrovství světa. Abych měla herní kvalitu i v zápasech,“ vysvětluje.
Seminárky psala v kupé
K tomu studuje magisterský obor na pražské FTVS a učí na zkrácený úvazek na základní škole v libereckém Vesci. „Ještě jsem trénovala s muži v České Lípě, takže jsem ve čtvrtek po práci nebo v pátek po tréninku jela do Ostravy a v sobotu nebo v neděli zpátky,“ líčí Koníčková.
„Dalo se to zvládat, i když cestování je samozřejmě náročné, zvlášť když vzniknou nějaké komplikace. Ale osvědčilo se mi, že ve vlaku jsem udělala jednu seminárku za cestu tam, druhou zpátky a měla jsem do školy hotovo,“ usmívá se.
Nejtěžší měsíc
Jenže veškeré úsilí mohlo přijít vniveč. Měsíc před bratislavským šampionátem si při souboji se švýcarskou hráčkou poranila koleno a diagnóza byla nelítostná: přetržený zadní křížový vaz. Koníčkové začal boj s časem, terapie se střídala s vyšetřeními, posilovala svaly okolo kolene, do kterého dostávala injekce plazmy… „Nejtěžší měsíc mé kariéry,“ věděla.
Zápasy ve skupině tak měly sloužit jako test kolene Koníčkové a reprezentační obránkyně je zvládla bez viditelnějších problémů. Český tým tak na ni bude moct spoléhat i ve středečním čtvrtfinále (od 19.00, ČT Sport) proti Polsku.
Chybět naopak bude útočné eso Denisa Ratajová, která by s nataženým svalem mohla být k dispozici zřejmě až na případný medailový zápas v sobotu.
