Rubriky:

Ostatní

Živě

Brokoví střelci Kostelecký s Liptákem bojují o olympijské Tokio a tvrdí: Rivalita nebo ponorková nemoc? To neznáme

15. května 2019 20:24 - Praha

Patří k nejlepším světovým střelcům v brokové disciplíně trap. Největším úspěchem čtyřiačtyřicetiletého Davida Kosteleckého je olympijské zlato z Pekingu 2008. Sedmatřicetiletý Jiří Lipták si nejvíc cení bronzu z mistrovství světa v Mnichově 2010. Táhnou to spolu v reprezentaci už skoro dvacet let, spolu získali pěknou sadu medailí v týmové soutěži. Bydlí pár kilometrů od sebe, střílejí každý za jiný klub, ale pojmy jako rivalita nebo ponorková nemoc neznají, jak řekli v dvojrozhovoru pro Sport.cz a Právo.

 

Ivana Roháčková

David střílí za královehradeckou Duklu, Jiří za brněnskou Kometu. Projevuje se nějak rivalita?

Lipták: Rivalitu nijak nepociťuji, naopak mi David při střílení jako zkušený matador radí a pomáhá.

Kostelecký: Také necítím žádnou rivalitu, v Česku nás je tak málo profíků, že by to byla hloupost nějakou rivalitu vytvářet. Jirka dospěl v jednoho z nejlepších střelců na světě a jsem rád, že můžeme spolupracovat. Na druhé straně je dobře, že máme dva kluby, Kometu a Duklu, protože třeba na mistrovství republiky to má ten správný náboj. Jinak jsme si vědomi, že náš dobrý vztah není ve střeleckým světe běžný. Pozorujeme spíš opak, že v jiných zemích přerůstá někdy rivalita až v nenávist, pokud se tam sejdou dva silní střelci.

Jak spolupracujete na velkých mezinárodních závodech? Půjčíte si třeba patrony, konzultujete situaci?

Lipták: Když vidím nějaký problém na střelnici, tak to třeba večer probereme, ale většinou už není na velkých závodech prostor na řešení problémů. Samozřejmé je, že upozorním kolegy na něco, co by jim mohlo pomoci.

Můžeš, Jiří Lipták je připraven trefit.

Ivana Roháčková

Kostelecký: Mám to stejné, o to, co zjistím, se s kolegy v týmu samozřejmě podělím, ale člověk musí vážit slova, aby třeba nechtěně neublížil. Náboje používáme od stejné firmy, takže i v tom spolupracujeme, dost často si je půjčujeme, řešíme společně i výběr vhodného typu na danou střelnici a jejich dopravu na místo.

Co vás v této předolympijské sezóně ještě čeká?

Lipták za oba: Po Světovém poháru v Koreji ještě červnové Evropské hry v Minsku a světový šampionát v Lonatu, v srpnu závod Světového poháru v Lahti a zářijové mistrovství Evropy opět v italském Lonatu. Kdyby se zadařilo, pak ještě říjnové finále Světového poháru v Al Ainu ve Spojených Arabských Emirátech.

Věříte, že byste se mohli do olympijského Tokia kvalifikovat oba a kudy tam vede cesta?

Lipták: Jsem optimista. Rád bych si zopakoval olympiádu v Londýně, kde jsme startovali oba.

Kostelecký: Samozřejmě možné to je, ale zároveň i velmi složité, postupový klíč je pro evropské brokaře asi nejtěžší. Budeme doufat alespoň v to, že minimálně jedno místo na trapu pro republiku získáme.

Trávíte spolu už léta hodně času. Nepadá na vás někdy ponorková nemoc?

Kostelecký: S Jirkou ponorkovou nemoc snad ani nejde zažít, a to myslím vážně.

Lipták: Touto nemocí opravdu netrpím (smích).

Co obdivujete, nebo byste si vzal od kolegy?

Lipták: David je detailista a puntičkář, já od přírody volím snadnější cestu, tak možná to bych si z něho mohl vzít za příklad.

Kostelecký: Jirka je neskutečnej pohodář a kliďas, kterého nevyvede nic z míry. I v těžších situacích má stále svůj humor a zachovává si optimismus, takže to je asi to, co bych si vzal od něho.

David Kostelecký.

Ivana Roháčková

Čemu se společně nejvíc zasmějete?

Lipták: Sranda musí být, takže pořád vymýšlíme něco v týmu, jak koho nachytat, a většinou se to povede hlavně na trenérovi Petrovi Hrdličkovi.

Kostelecký: Jirka je v tomto mistr a rozhodně se díky němu nenudíme, má velký smysl pro humor a díky tomu, samozřejmě v dobrém, mu není nic svaté. Pořád se musíme před ním mít na pozoru. Trávíme spolu všichni hodně času na cestách, bez jeho legrácek už si to nedokážu představit.

Podle mapy to k sobě máte z Davidových Holasic do Jirkových Rajhradic asi čtyři kilometry. Navštěvujete se i s rodinami?

Lipták: Navštěvujeme se, naši nejstarší synové jsou narození týden od sebe, takže vymýšlíme společný program.

Kostelecký: Kamarádíme spolu strašně dlouho, znám i Jirkovi rodiče. Smějeme se tomu, že jsme oba dva skoro ze stejné vesnice.

Trénujete spolu někdy i mimo soustředění reprezentace?

Lipták: Skoro všechny naše tréninky probíhají společně, buď v Holasicích nebo v Brně.

Kostelecký: Dokonce i fyzickou přípravu máme společnou, fitko, plavání a další sporty.

Střelec Jiří Lipták.

Ivana Roháčková

Vy dva jste základem reprezentačního týmu pro trap. Řeknete třeba trenérovi Petru Hrdličkovi, olympijskému vítězi z Barcelony, kdo má být ten třetí do týmu?

Kostelecký za oba: Náš trenér má velkou úspěšnost a šťastnou ruku při výběru. Důkazem jsou týmové medaile, kterých jsme v posledních letech dovezli dost, takže je to jen na něm. Navíc by to od nás nebylo ani fér do toho mluvit.

Jaký je váš největší individuální úspěch, a který společný si považujete nejvíc?

Lipták: Za největší individuální úspěch považuji třetí místo na mistrovství světa v Mnichově 2010, které bylo spojeno i se ziskem účastnického místa na olympiádě v Londýně. Společně s Davidem a Jirkou Gachem jsme získali titul mistrů Evropy v roce 2010 a 2011 ve vyrovnaném světovém rekordu.

Kostelecký: Individuálně samozřejmě vítězství na olympiádě v Pekingu, to je asi nejvíc co může sportovní střelec dosáhnout, vážím si i maximálního nástřelu 125 terčů ze 125, což se mi podařilo v roce 2006 ve finále Světového poháru. Největší společný úspěch už Jirka popsal.

Je něco, čím vás kolega dokáže naštvat, nebo příjemně či nepříjemně překvapit?

Lipták: Vždycky mě překvapí jeho přesvědčovací schopnosti, když už nemůžu na tréninku, tak mě většinou ještě donutí máknout a překonat se, ale teď vlastně nevím, jestli mě to štve nebo je to přínos (smích).

Kostelecký: Nejvíc mě Jirka naštve, když se mu snažím odpoledne dovolat, a on má vypnutý telefon, protože spí, dává si dvacet a já většinou nic nestíhám, tento stav nazývá režim letadlo (vypnutí telefonu).

Kdo z vás je lepší lovec a jaký máte největší úlovek?

Lipták: Jednoduchá odpověď, David ještě neloví, i když myslivecké zkoušky má už za sebou. Myslivost dělám už dvacet let, ale na největší trofej stále čekám.

Kostelecký: Moje největší trofej je manželka Lenka, za svobodna Barteková, bývalá výborná slovenská reprezentantka v brokové střelbě, s níž mám tři krásné kluky. Na myslivost se zatím jen chystám (úsměv).

Jste při závodech nervózní a projevuje se to vzájemně nebo se dokážete uklidnit a povzbudit?

Kostelecký: Nervozitu považuji za normální stav, a patří k závodům. Neberu ji jako něco negativního, jinak ať se mi daří nebo nedaří, snažím se, aby to na mě při závodech nebylo znát, abych neovlivnil nějak kolegy z týmu, a to stejné dělá Jirka. Většinou nevím, jak na tom je. Máme zásadu, že střílení probíráme až po závodech.

Lipták: Moje výhoda je, že tlak mám rád. Podávám pod ním lepší výkony, když o něco jde. A pokud mi to zrovna nejde, nedělám z toho vědu. Vždyť je to pořád jen o sport a jako táta od rodiny vím, jaké jsou v životě hlavní priority.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní


MS v hokeji 2019

83. mistrovství světa v ledním hokeji probíhá od 10. do 26. května 2019. Pořadatelem je Slovensko, jehož národní tým začíná ve skupině A v Košicích. Český tým ve skupině B odehraje první zápas v Bratislavě, kde se právě 26. května odehraje i finále.