Učitel tance tvrdí muziku, propadl americkému fotbalu

Začalo to všechno před sedmi lety a lze říct, že tak trochu náhodou. Kodým vzpomíná, jak jednou seděl s kamarády a vymýšleli, jakému sportu se věnovat. V té době hrál fotbal, ale chtěl přidat ještě něco neobvyklého. „Američtí kamarádi nás navedli, ať zkusíme americký fotbal. To se nám líbilo. Koupil se míč a za školní jídelnou jsme si začali házet," vypráví.

Pak se k tomu všemu přidal samovolně tanec. Kodým mu nejprve úplně nefandil, přiznává, že na první taneční hodinu šel spíš s odporem. „Jenže asi po páté lekci mě to chytlo a další kluci mě přemluvili, abych chodil dál," směje se. A tak v klubu v Chotěboři zůstal.

Nezůstalo ovšem jen tak u nějakého tancování, s partnerkou se vydal na pár soutěží. A když už necinklo zrovna zlato, umístění do třetího místa bývalo pravidlem. „Jsem soutěživý typ, líbilo se mi, že jsme úspěšní a chtěl jsem víc," připouští americký fotbalista. A přišly i tituly. V choreografii polky dokonce třikrát vyhrál mistrovství republiky.

Stíhal ale i americký fotbal. Představě o tom, jak na parketu řádí svalnatá figura, která je v očích řady fanoušků podmínkou pro v zámoří velmi slavný sport, se jen směje. „Nějaké svaly mám, ale že bych byl nějak namakanej. Já hraju na pozici kickera, takže jdu na hřiště, čeká mě kop a zase jdu dolů. Já se do kontaktu se soupeřem dostávám jen výjimečně," vysvětluje a přiznává, že před rokem už aktivního tancování nechal a teď je učitelem tance.

Sám prý netuší, jestli spoluhráči vědí o jeho zálibě. Rozhodně podle ní nemá v týmu přezdívku. Když měl ale tým Gladiators ples, tak to na parketu rozbalil. „Tancoval jsem s přítelkyní a náš týmový manažer mi pak říkal, že se na mě musel koukat, byl překvapený," hlásí mladík, že se dočkal obdivné reakce.

Úspěšný se pochopitelně snaží být i v Paddock lize amerického fotbalu. Když třeba v prvním kole Gladiators senzačně otočili výsledek, byl u toho. „Šel jsem na hřiště za stavu 49:49, kdy jsem potvrzoval kopem touchdown, ale vlastně jsem ani neuvědomil, kolik to je, že můj kop rozhodne. Možná je to dobře," směje se tomu, proč v klíčovém okamžiku utkání ani nebyl nervozní.

„Je pravda, že pak jsme ten zápas vyhráli a to nás moc nakoplo," hlásí spokojeně. Gladiators po postupu do nejvyšší soutěže prohráli v lize jen jednou. Čtyřikrát ale končili v roli vítězů. „Chybějí nám zkušenosti. Spíš jsem čekal, že vyhrajeme pár zápasů. Porazili nás ale zatím jen pražští Lions, největší favorit soutěže," říká pyšně kicker.

Určitě nějakým způsobem zúročuje i zkušenosti z evropského fotbalu, kterému teď neřekne jinak než soccer. „To jsem hrál nejdříve stopera, kde odkopáváte míč od branky. Postupem času mě ale posunuli na kraj zálohy, tam se pro změnu hodně běhá," usmívá se při vzpomínkách. Teď prostě přijde na plac, kopne do míče a má splněno.

Dobře ví, že tady záleží i na souhře s parťáky z týmu. Když akce trvá moc dlouho, soupeři mu mohou jeho kop zastavit. To pak může dojít i k nějakému zranění, klidně i zlomené noze. „Jediné zranění, kvůli kterému jsem měl dlouhou pauzu, jsem měl z tancování. To jsem při polce dopadl na kotník a otočil si ho," zvážní pohodový chlapík. Na sportování pak musel na hodně dlouhou dobu zapomenout. Teď už si ale zase užívá v roli kickera s Gladiators baží po dalších úspěších.