Článek
Před deseti dny jste po stříbru z Evropských her říkal, že má trpkou příchuť, protože vám o bod uniklo místo na olympiádě. Světové zlato už je sladké?
Není, má také trpkou příchuť, i když je to můj největší úspěch v kariéře. Letos se na mistrovství světa účastnická místa pro olympijské Tokio nedávala. Loni jsem na ně nedosáhl.
Ale šanci na Tokio ještě máte...
Ještě tři. V půlce srpna na Světovém poháru v Lahti, tam budou dvě, pak jedno na zářijovém evropském šampionátu v Lonatu a příští rok v květnu na evropském šampionátu ve Francii.
Ještě je tu tzv. Lucky loser, tedy šťastný poražený, což bude střelec, který bude nejvýše v žebříčku, ale nebude mít vystřílené místo na olympiádě.
Na to spoléhat nebudu. Teď jsem získal hodně bodů, ale začátek sezóny se mi nepovedl, a kdo ví, jaké to bude na podzim.
Už jste vstřebal první pocity světového šampióna?
Ještě nebyl čas. Mám sice zlatou medaili na krku, ale musel jsem na dopingovou kontrolu, je to všechno hodně rychlé.
Ale zlato oslavíte...
Tady určitě ne, protože ráno v půl deváté jdeme s Martinou Skalickou na první položku závodu smíšených družstev. Oslavím ho až doma.
Víte vůbec, že jste první český skeetař, který vybojoval titul mistra světa v individuálním závodě? Bechyňský, Málek, Hlaváček, Sychra mají týmové tituly, ale tak vysoko nedosáhl žádný.
Tak to jsem si nevěděl. To je super! Konečně to český skeetař dokázal.
Ve finále jste ani jednou neminul a vyrovnal světový rekord. Základním závodem jste prošel hladce?
Vůbec ne! V tom vedru to nebylo ideální. Do finále jsem se dostal díky postřehu německého postranního rozhodčího. V poslední položce naštěstí uviděl úlomek, který jsem ustřelil z terče. Kdyby mi ho sudí neuznali, tak jsem mistrem světa nebyl.
Je hodně těžké koncentrovat se po deseti dnech na další velký závod?
Ani ne. V první půlce sezony mi na Světových pohárech v Emirátech a v Mexiku chyběl jeden terč do finále. Nenechal jsem se tím deprimovat, makal jsem a šel závod od závodu. Teď to vyšlo, i když... To Tokio mě prostě mrzí. Chvilku si odpočinu a pak se připravím na dva zbývající důležité závody sezóny. Před nimi ještě stihnu srpnový domácí šampionát v Plzni.
Vy jste byl léta třetím v družstvu, jak říkával Jan Sychra, tím, který dělá týmovou medaili. Už se cítíte jako ten první?
To je pravda, býval... Ale tím prvním se necítím, střídáme se o to s Jakubem Tomečkem.