Titul dostal hořkou příchuť, mrzelo Ondru po zklamání v kombinaci

„Nominace na olympiádu byla na tomto mistrovství světa prioritou číslo jedna. Proto cítím obrovské zklamání. Sice se podařil jiný obrovský úspěch, titul mistra světa, ten má ale po kombinaci velmi hořkou příchuť," ohlédl se Ondra za nepovedeným závodem s několikahodinovým odstupem.

Formát kombinace v Hačiódži, tzn. lezení na rychlost, bouldering a lezení na obtížnost v jednom dni, odpovídal budoucímu olympijskému závodu v Tokiu, kde si sportovní lezení odbyde premiéru pod pěti kruhy. Do kvalifikace nastoupila dvacítka lezců s nejnižším součinem výsledků z předchozích závodů jednotlivých disciplín, do finále pak postupovala nejlepší osmička. A podle Ondry bylo napětí ve hře o olympijské místenky od začátku hodně patrné.

„Bylo to velmi psychicky vypjaté, nejen pro mě, ale i všechny ostatní. Má nejslabší disciplína, lezení na rychlost, určitě neproběhla úspěšně, i když ve výsledku nehrálo roli, jestli jsem byl dvacátý nebo šestnáctý. Nejdůležitější disciplínou byl bouldering a bylo to velmi těžké kolo, protože většina z těch, kteří se nominovali do dvacítky, jsou velmi dobří boulderisté. Tam se opravdu může stát cokoliv. A viděli jsme, že vyhrál Němec Megos, který letos žádný velký výsledek neudělal, a naopak mistr světa Narasaki vypadal, že bude někde v polovině pořadí. Zachránil se až v posledních sekundách na posledním boulderu," líčil Ondra.

Český závodník v boulderingu vylezl tři ze čtyř cest až do konce, do tzv. topu. „Tím jsem si zachránil šesté místo, což mně dalo pohodlnou pozici pro moji nejlepší disciplínu (obtížnost) a věděl jsem, že pokud skončím do třetího místa, tak kvalifikace do finále vyjde," vyprávěl. Následující momenty v Hačiódži ale rozhodně představám neodpovídaly.

„Cítil jsem se fyzicky výborně, a i přes malou nervozitu jsem cestu proběhl poměrně komfortně. Na konci, kdy mi zbývalo jen pár chytů, jsem ale neočekávaně spadl. Smekla mi noha a v tu ránu jsem byl hodně zklamaný, protože jsem myslel, že to na třetí místo a postup nebude, že skončím třeba šestý, osmý. Bylo to velmi psychicky zničující," popisoval těžké chvíle.

Japonec Narasaki však vzápětí vypadl z 31. chytu a Ondra v pořadí obtížnosti zůstal na třetím místě a celkově v kombinaci figuroval na osmé, poslední postupové pozici. Bohužel v tu chvíli už ale běžela mimosportovní část závodu. Ondra totiž kolem desátého chytu při vyvážení pozice tečoval nestojnou nohou nýt, v němž visí jisticí karabina.

„My jsme kontakt s nýtem zaznamenali ihned a věděli jsme, že to bude problém. Zároveň jsme viděli, že se protesty na Adama připravují, takže jsme okamžitě připravovali protest proti rozhodnutí, že Adam nýt použil, a informovali o tom jury. Loni na MS se nám tímto způsobem podařilo zvrátit rozhodnutí o tom, že Adam použil reklamní banner," řekl Sport.cz šéftrenér lezecké reprezentace Tomáš Binter.

„Z mého pohledu bylo sporné, jestli jsem na tom nýtu stál, nebo ne. Díval jsem se na různé záběry z různých úhlů a z toho, co jsem viděl, se to jednoznačně nedalo říct. Je otázka, zda platí presumpce viny či neviny. Neberu to ale nějak osobně, pro rozhodčí je těžké během několika málo minut rozhodnout. Pro mě to znamená, že budu muset jet ještě na další kvalifikační závod do Toulouse," poznamenal smířeně Ondra.

Záznam kvalifikace obtížnosti do kombinace - Adam Ondra leze v čase 1:31:00, sporný moment je v čase 1:32:19.

Podle Bintera byla kvalifikace kombinace v Hačiódži výrazně vyhrocenější než kterýkoliv závod v minulosti. „Olympijská kvalifikace zjevně udělala své. Protesty jsou obvyklé, třeba na loňském MS stál kontakt s výše zmíněným bannerem postup favorizovaných závodníků McGolla a Desgrangese a jen rychle a takticky dobře připravený protest uchránil právě Adama. Desítky protestů, jako při včerejší kombinaci, jsem ale dosud nezažil," kroutil hlavou český kouč.

Ondra nepochybuje, že si místo na olympijských hrách zajistí na konci listopadu ve Francii, kde k sedmi nominovaným z probíhajícího šampionátu v Japonsku přibude dalších šest lezců. „Má to jen drobnou nevýhodu, že budu muset změnit své tréninkové plány na příští měsíce. Věřil jsem, že se budu celý říjen a listopad věnovat své nejslabší disciplíně (rychlosti), a místo toho se budu muset komplexně připravit na Toulouse, abych si pojistil postup. Je to trochu ztráta času," dodal čtyřnásobný mistr světa.

Binter z pozice šéftrenéra hodnotí každopádně šampionát jako úspěšný. „Z pohledu české výpravy bylo toto MS se dvěma medailemi (zlato Ondry a stříbro Jana Kříže v rychlosti), finálovou účastí v boulderingu a dalšími třemi semifinalisty v lezení na obtížnost velmi úspěšné. Navíc vedle Adama potvrdil svou výkonnost v kombinaci a šanci na olympijskou nominaci Honza Kříž, který jen vinou pořadatelské chyby při rozdělení do skupin v boulderingu nepostoupil do dvacítky, která bojovala o olympijskou účast, ale i tak jeho 22. pozice znamená 17. místo v redukovaném pořadí," těšilo kouče.

Čeští lezci navíc vylepšili historické výsledky. „Jsme třetí v hodnocení národů jak v lezení na obtížnost, tak v celkovém pořadí ve všech disciplínách - tak vysoko Česko ještě nikdy nebylo. Zůstaly za námi i takové lezecké velmoci jako Rakousko nebo Francie. Žádná že zúčastněných zemí také neměla finalistu ve všech třech samostatných disciplínách," vypočítal Binter.

Jedinou vadou na kráse byla podle Bintera úroveň cest. „Za problém považuji charakter finálových boulderů v mužské kategorii, protože všechny čtyři cesty byly stejného typu. Nebo právě situaci s nýtem v kvalifikaci kombinace. To sice nakonec dopadlo pouze na Adama, ale na hranici rizika se tam pohybovali téměř všichni závodníci, protože tam cesta při vyvážení těla logicky vedla. Přitom je to zcela zbytečné a stavěči by něčemu podobnému měli předcházet. Ale právě úroveň stavěčů je v současnosti nejslabším článkem soutěžního lezení," uvedl.

Je otázkou, zda se stavěči Ondrovým precedentem poučili, ale v úterním finále ženské kombinace byl v podobném rizikovém místě nýt zakrytý stupem. „Kéž by," zadoufal Binter.