Článek
Sportovní nadšenkyně, která se kromě zmíněných sportů věnuje také hokeji, atletice, cyklistice, vyzkoušela i canicross, kde sportovec běží se psem v terénu. „Když poprvé porazila soupeře o tři roky starší, hned chtěla, abychom jí koupili psa. Ale nevím, kdy by na něj při tom všem měla čas," směje se táta Stanislav Neuman.
V téhle rodině není moc času na prostoje, tady určuje režim sport. Dobrovolně. Vzorem pro Kristýnu jsou starší sestry. Nejstarší ze sourozenců Tereza ji přivedla k lyžování a cyklistice. Sama se dokonce zúčastnila předchozích mládežnických her. Prostřední Kateřina ji zase inspirovala v méně tradičních sportech. Například v thaiboxu, který dělá už tři roky.
Jedenáctiletá Kristýna Neumannová (vpředu) se zúčastnila na Zimní olmypiádě dětí závodů ve snowboardu a rychlobruslení.
Tento bojový sport Kristýně rodiče nejdříve zakazovali, ale před rokem ustoupili a mají pro to své vysvětlení. „Usoudili jsme, že všechny sporty jsou nebezpečné. Když vám někdo rozbije nos, není to tak hrozné, jako když musíte kvůli úrazu z lyží na operaci. Navíc jí to strašně baví," vysvětluje táta.
Teď se jeho nejmladší dcera chystá na domácí šampionát a vrcholem má být mistrovství světa v Malajsii. „Ona je zjev, úplně multifunkční. Nyní má období, kdy, na co sáhne, to jí jde," říká pyšně Kristýnin tatínek. Dcera sama neví, ke kterému sportu se časem nakonec přikloní. Teď ji to totiž baví všechno.
Pestrý výběr při rozvoji je zásadní. A to je smyslem akcí, jako je Olympiáda dětí a mládeže, která chce děti nejen přivést k pohybu, ale také jim ukázat více možností, aby si samy mohly vybrat, co je baví nejvíce.
„Protože podporujeme pohyb v jakékoli formě, stali jsme se hlavním partnerem Českého olympijského týmu. A protože nám záleží, aby radost z pohybu na světové úrovni mohly užít i děti, podpořili jsme také Olympiádu dětí a mládeže," říká Jitka Jechová z automobilky Toyota, která je celosvětovým partnerem olympijských her.
Díky předchozí praxi se staršími dcerami je rodina na vytížení zvyklá a přesuny na všechny tréninky i další koníčky dokáže skloubit s časem, který má pevné hranice. Zvláštní situace nastane, když zrovna není v plánu žádný závod ani soustředění: „To jen tak sedíme a koukáme na sebe, co budeme dělat," usmívá se spokojený táta.
