Rubriky:

Ostatní

Prokletá olympiáda! Politika zničila sny sportovců

21. března 2020 16:59 - Praha

Když v japonském parlamentu přišel na přetřes kvůli pandemii koronaviru nejistý osud her v Tokiu, bývalý premiér Taró Asó vystoupil s originální domněnkou. „Je to problém, který se opakuje každých 40 let. Je to prokletá olympiáda, to je prostě fakt,“ vyhlásil.

 

Usa Today Uspw, Reuters

Narážel tak na plánované a kvůli válce zrušené hry v japonské metropoli v roce 1940 i bojkot moskevské olympiády v roce 1980. V sobotu uplynulo čtyřicet let ode dne, kdy americký prezident Jimmy Carter oznámil, že sportovci z jeho země se her nezúčastní.

Postupně se přidalo dalších 65 zemí, a tak moskevské hry přišly o účast mnohých hvězd, řada sportovců zase ztratila šanci proměnit roky tvrdého tréninku ve vysněnou olympijskou medaili.

Kejval podpořil termín tokijské olympiády, Doktor doporučil sportovcům knihy o Zátopkovi

Politický bojkot nebyl v olympijském světě žádnou novinkou, už v roce 1976 v Montrealu absentovalo 22 afrických zemí kvůli turné novozélandských ragbistů po Jihoafrické republice. Jenže v roce 1980 se bojištěm Studené války staly haly a stadiony, v opačném gardu se to opakovalo o čtyři roky později v Los Angeles, na což doplatili i českoslovenští sportovci.

V reakci na sovětskou invazi do Afghánistánu z roku 1979 americký prezident Jimmy Carter nejprve požadoval přesun her do Řecka, neboť dle olympijské charty nesmí hry pořádat země, která vede válku. Když jeho návrh Mezinárodní olympijský výbor zamítl a Sovětský svaz nesplnil Carterovo ultimátum na stažení, vystoupil americký prezident 21. března s projevem.

„Nevím, které další země do Moskvy nepojedou, ale naše ne. Rozhodnutí padlo, kongres se vyjádřil jednoznačně,“ oznámil v Bílém domě sportovcům. Kdo by se chtěl přesto zúčastnit, hrozilo mu odebrání amerického pasu. Nepomohlo ani setkání Cartera s nejvyšším sovětským představitelem Leonidem Brežněvem zorganizované Mezinárodním olympijským výborem.

Jen 80 zemí

K USA se začaly přidávat další země včetně Spolkové republiky Německo, Japonska, Číny či Kanady, boxer Muhammad Ali osobně objížděl africké země, aby do Moskvy nejezdily. Velká Británie, Francie či Austrálie rovněž podpořily bojkot, ale rozhodnutí nechaly na sportovcích, Italové a Španělé startovali pod olympijskou vlajkou, další výpravy nepřijely z ekonomických důvodů. V Moskvě se tak představilo jen 80 zemí, nejméně od roku 1956.

Olympiáda skončila drtivým triumfem domácích, vyhráli 80 z 203 zlatých medailí. Ostatně pro jejich úspěch se podle svědectví dělalo mnohé. „Z televizních záběrů bylo vidět, že značky píchají jinam, aby vyhrál Raščupkin. Ale druhý den zmizela nahrávka a ani v archivech KGB zrovna o disku není zmínka,“ líčil stříbrný atlet Imrich Bugár.

Dvě československá zlata

Československo vyslalo i díky dodatečným nominacím za sportovce z bojkotujících zemí rekordních 211 účastníků, ze 14 medailí byly zlaté dvě díky fotbalistům a vzpěrači Otu Zarembovi.

Pro mnohé atlety byl slabou náhražkou za olympiádu podnik Liberty Bell Classic ve Filadelfii, naopak Brit Sebastian Coe nakonec mohl získat své první olympijské zlato na 1500 m, byť i on čelil tlaku z administrativy premiérky Margaret Thatcherové, aby do Moskvy nejezdil.

Teď má ale v roli šéfa Světové atletiky ještě zamotanější hlavu. „Před Moskvou to byla krize. Ale aktuální situace žádá ještě víc přemýšlení a úsilí než cokoliv, co jsem kdo zažil,“ přiznal.

Michal Osoba, Sport.cz, Právo

Koronavirus a sport - aktuální informace probíhá
20200312T17:00:00+0100
Koronavirus a sport - aktuální informace
Koronavirus a sport - aktuální informace
Koronavirus a sport - aktuální informace

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní