Rubriky:

Ostatní

Žokej Váňa myslel v pardubickém cíli na krmení a měl úžasný pocit

11. října 2009 19:00 - PARDUBICE

Skákal radostí jako malý kluk, přitom oslaví za týden již 57. narozeniny. Žokeji Josefu Váňovi se ale nelze divit, vždyť v neděli pošesté vyhrál Velkou pardubickou. A spolu s legendou českého turfu slavili snad všichni fanoušci na tribunách závodiště i u televizních obrazovek.

 

Petr Horník, Právo

Už jsem na stupně vítězů zvyklý," řekl Váňa po vyhlášení, při kterém převzal cenu z rukou prezidenta republiky Václava Klause a vyslechl si hymnu. "To byla jen silná slova. Každé vítězství ve Velké pardubické je něco úžasného," dodal posléze na tiskové konferenci.

Čtyřikrát vyhrál v sedle slavného Železníka, což dosud jiný kůň v Pardubicích nedokázal. Spolu zvítězili v letech 1987-89 a 1991. Pátý Váňův slavný den přišel v roce 1997 s Vronským. Od té doby se mluvilo spíš o tom, kdy skončí, ale on po dvanácti letech zase vyhrál.

V sedle Tiumena rozhodl o svém triumfu skvělým závěrem, porazil favoritku Sixteen i Numera Due. Možná se sám vyburcoval, protože pár dnů před dostihem četl, že patří do starého železa. "Slýchal jsem, jsi starej, nech toho," řekl Váňa, co ho dokázalo rozčílit. "Počkej, až vyhraji," vyhlásil nato Váňa před majitelem Tiumena, kterým je Ivo Köhler, vlastník zubní laboratoře.

A skutečně vyhrál a v cíli dokonce nebyl ani zadýchaný. "To je dáno tím, že Tiumen je lehce jezditelný kůň," usmál se Váňa.

Je legendou

Je rekordmanem v počtu startů (23) na Velké pardubické a jako šestinásobný vítěz nemá mezi ostatními žokeji konkurenci. "On není českou, ale nebojme se říci evropskou legendou," řekl o Váňovi předseda představenstva Dostihového spolku Miroslav Petráň.

Jedno statistické prvenství ovšem Váňa nemá. Nejstarším vítězem Velké pardubické je amatér Vladimír Hejmovský, kterému bylo v roce 1951, když zvítězil v sedle Salvátora, 59 let. "To je cobydup," nadhodil Váňa, který 20. října oslaví sedmapadesáté narozeniny.

Není ale jasné, zda za rok znovu usedne při Velké pardubické do sedla. Tentokrát už Váňa jako loni nevyhlašoval, že končí, a nechal si otevřená vrátka. "Nechme to nedokončeno..." řekl. Faktem je, že letos chtěl jet na Welldancerovi, který se zranil. "Když se dá Welldancer dohromady, tak uvidíme," prohodil Váňa s úsměvem.

Letos se definitivně rozhodl, že pojede, až v momentu, kdy dojel špatně v Albertovci. Jeho syn Josef mu pak řekl: "Takhle přece neskončíš!" Váňa starší se tak začal připravovat. "Jezdec, který se o sebe stará, moc nechlastá a nekouří, může jezdit dlouho," podotkl.

Tiumen je super vytrvalec

V tréninku je Váňa neustále v sedle a při jeho zkušenostech už nepotřebuje jezdit dostihy každý víkend. "Nemůžu jezdit už tak často, protože třeba spadnu a doma budu mít peklo, kdo to bude dělat," vtipkoval Váňa, který je momentálně více trenérem než žokejem.

Sice se před dostihem bál, že jako před rokem ztratí bičík, ale pomohl mu fyzioterapeut. A na dráze už problém neměl. Ani sám se sebou, ani s Tiumenem. Hravě se přenesli přes Taxisův příkop a o výhře rozhodli v závěru. "Tiumen má mohutné a velké skoky a ukázal, že je super vytrvalec, čímž soupeře udolal," konstatoval Váňa.

V závěrečné rovince, asi 40 metrů před cílem, už tušil, že by měl vyhrát. "Spěchal jsem domů," ušklíbl se. A na co při svém šestém vavřínu myslel? "V průběhu odpoledne jsem měl špatnou náladu a přemýšlel o krmení, jestli to děláme správně. No a před cílem jsem si řekl, jsi borec, že jsi zachoval důvěru Schaumannovi," dodal.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní